Chladná krása
Vzduch byl provoněný růžemi
seděla jsem na lavičce
v těsně padnoucích džínech
přehodila si nohu přes nohu
otočila se k fontánce
a chvíli pozorovala světlo,
které se v duhových odlescích
lámalo mezi drobnými kapkami.
V soukromí tohoto okamžiku
jsem si vychutnávala
ticho a záři
chladnou krásu
vědomí zázraku
absolutní jistotu,
že existuje mnoho věcí,
které nejdou naplánovat
a stávají se zcela nečekaně.
Díky těmto náhodám
je svět záhadnější,
zajímavější a lákavější.
