Spalující pohled
upřímný úsměv,
který mu zalil tvář
jako vycházející slunce,
když jsem k němu přistoupila,
abych mu popřála k narozeninám.
Nebyla jsem připravená
na jeho spalující pohled
a zaplavil mě vodopád
protichůdných pocitů,
že jsem ze sebe nevydala
ani hlásku,
jen se dívala
do neuvěřitelně modrých očí
a topila se v teple
neznámého opojení smyslů.
Po několika minutách,
které mi připadaly jako věčnost
si setřel z tváře úsměv
okouzlení
i radost,
čímž mi umožnil,
abych dokončila přání
a byla odměněna polibkem,
který chutnal po růžích.
