Umělý pohled
Civíš do noci
zíráš na oheň
snažíš se upokojit divoce tlukoucí srdce.
Vší silou se ovládáš,
abys nezačal ječet,
avšak praskající plameny
jako by se ti vysmívaly.
Upíráš na ně zrak
obdivuješ jejich barevný tanec
jsi rozechvělý a neklidný
a přece něco září v tichu.
Zasníš se
vnímáš šumění větru v obilí
nádherné teplé počasí
nemluvíš
slova odumřela na rtech.
Hledíš do prázdna
umělým pohledem
a nastavuješ srdce,
protože co je důležité
je očím neviditelné.
