Jo jo jednoho dne z rána přiletěla vrána a my jeli na výlet.
Tentokráté to bolo na Karlův hrad.
Vstávali jsme časně, sbalili si fidlátka a taky naše drahé půlky, to vše naložili do auta a hurá na výlet.
Do Kájova města jsme dorazili tak tak, paač jsme museli dlouho hledat místo na zaparkování
Na hradě teho moc nebylo, zřejmě se o vyklizení místností postarali naši spoluobčané, kteří to vše odnesli do sběru. A tak jsme se vydali cestou necestou, kudy i král jezdíval. Podívali jsme se do vzdálenějsích končin, někdo nám zákeřně schoval cestu na Velkou Ameriku, dalo by se říci, že jsme bloudili, ale takhle neslušně bych to nenazýval - jen jsme si chtěli prohlédnout místa, která si obyčejný návštěvník jen tak neprohlédne, např. louku
Po této náročné turistice jsme si dali něco k snědku. Zajímavým úkazem bylo zásobování restaurací, které se zvyšovalo v závislosti na výšce kopce. Cestou dolů se ceny papáníček snižovaly, bylo by nesprávné a mylné z těchto změn cen vinit majitele restaurací.
To je vše, z cesty jsme se vrátili živí a zdraví a to je to nejdůležitější. Fotodokumentace bude brzy připojena napsal/a: doublebob 12:00 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář