Sedím na bobku
03.Listopad 2006
Sedím na bobku jak zajíc,
uši stříhají vzpomínky,
srdce mám těžké jako kámen.
Připadá mi, že se přetrhne a
bude se mnou amen.
Sedím v aleji stromu,
padá listí, obklopuje mě zima.
Sněží studený vzpomínky,
jedna za druhou přistává na srdci.
Má duše už dávno opustila to chrabré tělo.
Lítá po světě, čeká na spasení.
Tu oslovuje ji tu oslovuje jeho.
Tak už mě konečně někdo vysvoboďte
a vraťte mi zpět mé tělo!
Chci řvát jak bojovník na bitevním poli,
chci se drápat po skalách,
chci lítat, padat, chci se smát,
chci žít jen žít a přežít.
Díky všem svým blízkým,
svému nejlepšímu kamarádovi,
svému bratrovi, svoji mamce.
Díky kamarádům, díky všem
co mě vrací zpět, kteří mi vracejí život.
Díky…
napsal/a: doublebob 21:10 Link
