Úkryt v kapuci.. 09.Leden 2009
Znáte taky ty dny kdy vám je nesmírně krásně a všechno vás těší? Svět je rozzářený a vy si říkáte: Konečně štěstí zabočilo na správnou stranu a dorazilo ke mě.. Toto příjemné období v mém životě trvá maximálně tři dny..Poté přijde opět rána..Zákon padajícího hovna nezklame a zapůsobí na vteřinu přesně..Stačí jeden pohyb, jedno slovo, jeden pohled a už víte, že se všechno začne sypat jak domeček z karet..To za čím jste se honili a vydali neskutečné usílí aby ste toho dosáhli je světelnou rychlostí pryč...Práce, bydlení, peníze, život...Vztahy?Lidi, kterým ste věřili, vám začnou házet klacky pod nohy,vy se snažíte, vysvětlujete, obhajujete..A pak si říkáte Proč vlastně? Stejně vás nikdo neposlouchá, nebo spíš nechce poslouchat..
V takových chvílích se schovám do tmy teplé kapuci, do uší našroubuju sluchátka s oblíbenou muzikou, schoulim se do klubíčka a nechám hlavu v mém brouku konat své dílo... Nezbývá nic jiného než se vyhrabat z pod zemské kůry, spatřit světlo světa, postavit se na nohy, udělat kolem sebe ještě větší pancéřovanou stěnu a začít od začátku..Snad to tentokrát vyjde..Jednou už musí...
