Těžko je psát, jak mi chybíš
jak schází mi vidět úsměv tvůj,
šťastná jsem, když se mnou ležíš,
i ve spánku mne opatruj.

Tvůj jemný dech pochytit ve vlasech
a s úsměvem na rtech usnout,
ale bez tebe spát tu nedá se,
však musím světlo zhasnout.

Kolem je tma,víčka zavírám
a volám k sobě anděly,
pojďte blíž, asi umírám,
sama v posteli.

Jen ještě jedno povím Vám
a před všemi slibuji:
KAJIKU! jen Tebe miluji!