Čas je pouhý klam,jste s někým tak krátce a neuvědomuje te si jaký jste do toho vztahu dali cit...pak vám vše připadá jako věčnost...promítáte si vše co bylo špatné a to pak zjistíte , že se to dalo překousnout...že ani vy jste nebyli tak dobří,aby jste měli čisté svědomí...a pak toho litujete...mrzí vás to,ale už to nevrátíte...!!!

Promítáte si i to dobré...vše co bylo všední....každičký den-každá minuta kdy jste se usmáli,místa kde jste se procházeli- tramvaje kterými jste jezdili,podniky kam jste rádi chodili...lidi,kteří se promítali okolo vás a byli jste za mě rádi...minuty kdy jste jeden na druhého čekali a dočkali jste se ...sekundy kdy jste se štěstím vznášeli...ty sekundy které rozhodovaly...a měli jste vizi budoucnosti....

promítáte si i to zklamání...zlamání kterých jste se dopustili,ale i těch za která můžete vy...

nejde ze sebe dostat tento cit...je v něm napsaáno a vyryto vše...říká se mu láska...ta prý hory přenáší...kéž by až do Prahy...vzpomínky jsou stále a neztrácejí se pro nikoho takto srdce tlouci nebude..naučilo se nějaký rytmus a nechce ho měnit...chce to vrátit zpět a chce vše co k tomu má být...

uvědomí te si , že čas letí a nemáte na nic sílu že jste to právě vy co ani jinaou sílu na něco nového nechcete dát..chcete sebrat ještě více sil a nechat si to co jste měli...

že tu osobu milujete a neuděláte nic ...můžou tam stát barikády zástupy jiných lidí,ale vy máte jasně vybráno...miluji tě a nezmění se to!!!!