fernetka.s

Někdy prostě sedíš a díváš se na to jak Ti život utíká před očima, je obyčejnej, nudnej a Tobě příde hrozně nespravedlivej, ale přitom stačí natáhnout ruku a chopit se šance. Alespoň jedný z šancí které o kolo tebe denně chodí a jen ty je nevidíš. Pro svůj podle tebe nudný život toho můžeš udělat tolik, stačí jen chtít.

Někdy si říkáš že některé věci by nemuseli být a ptáš se proč se to stalo, ptáš se proč je ten život tak nespravedlivý. Ale napadlo tě už někdy zeptat se sám sebe jestli jsi nemohl tomu zabránit? jestli nestačilo jen něco málo udělat? Ne! Všechno jen schazujeme na nespravedlnost a nenapadá nás dívat se kolem sebe.

Člověka občas něco skolí, ale musí jít dál, protože když se bude pitvat ve starých ranách tak se z nich utrápí. Jenže to je naše záhadná vlastnost, pořát jen něco řešíme. Kolikrát prostě neumíme zavřít dveře a přiznat si že jedna malá nebo třeba i naopak obrovská kapitola je za námi. Že se věci dny nebo třeba lidi už nevrátí. Neumíme si přiznat, že jsme snad někde udělali chybu, ale jsme lidi kteří se přeci mohou mýlit a také se často mýlí. Často se nedíváme kolem sebe a nevšímá me si že ubližujeme lidem o kolo nás. Některé věci které nám přijdou naprosto samozdřejmé, ostatní mohou chápat úplně jinak než-li my a z toho pak vzniknou konflikty. Přitom však stačí tak málo....říci jak danou věc myslíme.

Vztahy mezi lidmy jsou občas opravdu nepochopitelné. Jak vždycky říkáme ráno s holkama....mezi lidské vztahy. A není to jen o tom jestli vám někdo podrží či nepodrží po ránu dveře a je na vás milí. Ne. Vztahy jsou různé. Vztahy neznámích lidí mezi sebou, přátel a kamrádů, či partnerů. Všechny vztahy mají problémy. A vždy vaše problémy vám přijdou jako ten největší problém na světě, ale pak potkáte někoho a zjistíte že ten váš problém vlastně ani není takový problém, že je to naprostá hloupost se kvůli něčemu takovému trápit a přemýšlet nad tím. A tak to jde dál a dál a dál. Je jedno krásné příslový které říká že máme žít přítomností...neřešit minulost....ale také si neplánovat budoucnost, protože nikdy nevíte co se může stát. A to je právě to. Nač se trápit minulostí když už je za námi....a proč řešit budoucnost když jsem teď štstný/šťastná. Člověk má být šťastný teď v tuto chvíli kdy žije, netrápit se nad ztraceným prstýnkem a neztrácet čas naháněním ztracené lásky, když ho může využít k něčemu lepšímu....co když vy pláčete pro ztracenou lásku a přitom za rohem na vás čeká někdo další kdo se trápí proto že neví jak vám říct že vás má rád.....člověk nikdy neví co se může stát a proto by měl mýt oči na šťopkách....aby neztratil svou životní šanci, která může být jen nadosah leč nevyužita když budete mýt zavřené oči a nezpozorujete jí.......

Autor fernetka.s on 18.Únor 2009 at 13:49 | Permalink