Voním vůní jeho, a ty peníze co dlužil už mám,přijdu si jak slečenmnoho, prázdá, hloupá, bezedná..mám či nemám? otázky stále dokola..


Ucho mi červená, uzliny duří se,
už nejsem nevěrná, jak třešně na míse,
Zbyla tam jedna, jedna a dvě stopky,
tehdá jsem se rozhodla, už nepudu za dvě stovky,
Chladímsi ucho ledem z mrazáku..ach Ty mrzáku,
propíchla špatně slečna odstříbra,seč byla tak sřídmá, střídmá a nevěrná,
jako jsem všechny,
Za čtyři plechovky, bo za dvě stovky..

napsal/a: from_interspace 18:38 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář