from_interspacefrom_interspacefrom_interspacefrom_interspacefrom_interspace

Šla slečna na smluvené místo, mokré tváře ovíval studený vítr, už tam stál, její úsměw byla snad jen nálepka, blížil se blíž, nechtěla aby věděl že celou tu dobu plakala, pozdrawy a pohledy bylo to jediné co je v tu chvíli spojovalo..Fráze, slova a vety, neřikali se snáze otázky a odpovědi.. Chvílemi atmosféra jak u zpovědi.. Pravý úsměv, nebo přetvářka zdobí její eště docela dětský obličej? Potěšení z krabičky, nelituje žádného okamžiku s ním, jim hlavu vyčistí od problémů a strostí na moment!! jsou si snad tak jistí, žádné velké loučení, zbytečné srdce mučení.. opravdu ho nechce ztratit, on ji to samé tvrdí.. tlačítko DELETE a 1.4. jo 1. dubna u nej v bytě budou zas spolu snad navěky komunikovat!!!

Už je to skoro měsíc od toho dne.. co jsme si to nalhávali? Za tu dobu zmenilo se hodne a taky nic! Snila jsem jen já, Ty stál si pevně na zemi!! Kdybych jen věděla co vím teď... Vzpomínky, snad zlost, nostalgie, vztek! Falling Slowly..