tak sem se zas uspesne sjela praskama.boze jenom vim ze se mi v noci chtelo na zachod a nevim ani jak sem tam dosla.ucel?chtela sem aby se me zdalo o stesti,myslela sem ze budu v jinym svete s tim s kym chci bejt a vono hovno.vstavala sem az asi v 16hod druhej den a dost me bolela hlava.zas sem se chtela zabit,tak moc jako nijdy.vim ze sem slibila ze se nezabiju ale......proc vlastne ne.asi je ve me este trocha toho co zit chce.zacinam dost kravit,s praskama a odebiram si krev a pak s ni kreslim a pisu napisy,ale tyhle odbery sou takovy jako u doktorky-s jehlou a strikackou.je to dost adrenalin,staci aby se do obehu dostala mala bublinka krve a je po me,rika se tomu embolie.jojo zahravam si se zivotem a nejvetsi prdel vcera byla ze v ty strikacce byl vzduch ale ja ho nepustila do obehu.se mi jednou vymsti.no a ted si odebiram krev kdy se mi zachce a pak kreslim a mam to vystaveny v pokoji na zdi.trochu psycho.no a vcera sem si udelala tetovani,takovy to s jehlou a tuzi,pismenko na ruku ale vypada to nadejne ze to tam bude drzet a neodroste to.musela se udelat jedno rozhodnuti,dost tezky rozhodnuti ktery rozhodne neni kvuli me a kvuli tomu abych se ja mela lip,fakt naopak,ted se mam este hur a dost podstatne.kdyz ja vim ze pokud lidi budou beze me tak jim bude lip a proto lepsi kdyz se snikym nebudu stykat a nebudu nikoho opruzovat.vim to,proste chci aby lidi co mam rada byly stastny a i v ty praci to je na hovno,i tam poznali ze neni vsechno v pohode a ja se jak debil rozkecala,ze ja neumim drzet hubu a nedokazu myslet na nejaky jiny veci,sem uplne posedla.....sem fakt kunda.je to v pice