Den... co je den? To je jen čas. Čas který utíká různě a přitom stejně! Když máme někoho, s kým je nám dobře a máme si s ním stále co říct, tak chvíle s tím dotyčným utíkají strašně rychle a my si někdy přejeme, aby se čas alespoň na malou chvíli zastavil, abychom si mohli ten krásný okamžik dostatečně vychutnat. Ale to nelze! Nelze nic vrátit, nelze zastavit čas a nadechnout se, rozmyslet si co řekneme či uděláme. A možná, že je to tak dobře, protože kdyby člověk mohl zastavit čas, nikdy by se nepohnul z místa. Čas dělíme na hodiny, minuty, vteřiny, ale také na minulost, přítomnost a budoucnost. Na minulost buď vzpomínáme, snažíme se zapomenout nebo s ní prostě žijeme. Přítomnost? S ní žít musíme! A budoucnost? Tak tu neznáme a to je to krásné, proto žijeme - pro budoucnost... Budoucnost, kterou neznáme!