Kdysi davno jsem mela cloveka, mela jsem ve svem zivote cloveka ktereho jsem milovala, moc jsem ho milovala a myslela jsem si, naivne jsem si myslela ze tento clovek mi ze zivota nikdy neodejde, ze to proste bude jako v te pohadce o princovi a princezne kteri spolu ziji stastne az do smrti... ale bohuzel co zivot a osud chtel co nechtel tato osoba mi ze zivota odesla nu vlastne ne tak uplne... myslela jsem si ze uz ho nikdy neuvidim, neuslysim jeho hlas a nebudu s nim mit nic spolecneho ikdyz to v hloubi dusi nechci a nikdy jsem nechtela... ale neni tomu tak... Vzdycky kdyz mi zavola nebo se mi ozve otevrou se ty rany ktere by mely byt zavrene ktere byly tak dlouho zavrene ikdyz ne tak uplne... U neho se pry nikdy neuzavrely a neuzavrou protoze to nechce a nikdy chtit nebude... Jsme si tak daleko a zaroven tak blizko... Proc to tak musi byt kdyz oba chceme to same?? Proc?