Dneska... vic nez kdy jindy vubec nevim co sem napsat... mozna se rika ze kdyz to dostanete ze sebe ven at uz pisemnou formou ci jinak ze se vam ulevi... no mozna ano ale mozna taky ne pisu a vubec se mi neulevuje jsem plna smisenych pocitu a nevim ktery mam poslechnout a jakou cestou se dat... stojite na rozcesti a je tam spoustu cest ale kterou se dat kdyz kazda vam neco rika a tahne vas to k ni kazda je pro nekoho ta spravna... ta dobra a prospesna... tak kterou, kterou si vybrat aby vam bylo dobre... nebo spis aby bylo dobre lidem ve vasem okoli protoze vy se s tim uz nejak vyrovnate ale v ostatnich to zustane a to vy prece nikdy nechcete... ublizovat lidem ktere mate radi a s kterymi jste radi a vzdycky radi vidite jejich usmev a to v jejich ocich kdyz jsou s vami... tak proc to musi byt tak tezke... neni to fer... zivot neni fer