„Na práci s vámi je skvělé hlavně to, že si člověk může dělat úplně všechno, co chce.“ 

„Já ale tu dovolenou od zítřka dostat musím, protože teď jsem si byla zaplatit zájezd!“

„Promiň, jdu pozdě. Chytil mě revizor a zdržel tak, že jsem málem nestihla ani kadeřníka!“

„Když mi tu dovolenou dát nechceš, hodím se prostě marod.“

„Mimochodem, váš předchůdce...“

„Děje se něco? Byla jsem si jen chvíli venku zakouřit, na to snad mám nárok, ne?“

„To je děs. Parkovat se tu nedá a ještě jsem si odřela dveře o nějaký skútr. Jé, nebyl váš?“

„Řeknu to vašemu šéfovi!“

„My tady nepijeme. Jen jsme si ucucli trochu šampaňského, když má Pavla ty narozeniny.“

„Já vím, že to mělo být dneska hotové, ale už to vážně nestihnu. Mám od tří volejbal!“

„...a ještě ke všemu teď máme doma vši.“

„Pane vedoucí, je to pravda, že tady v pátek celý den nebudete?“

„Vidíš, to jsi napsala moc hezky. Ani není poznat, že nemáš vysokou.“

„Nemůžu dostat prémie? Ty tři týdny na Mauriciu mě málem zruinovaly.“