Jejich význam nedokáže odhalit pouhé ucho. Musíte poslouchat hlavou, srdcem a duší.

Jinak neporozumíte vůbec ničemu. Japonci třeba řeknou: „Hai!“ a myslí tím „Ano!“ Ale Japonci řeknou „Hai!“, když tím myslí „Možná!“, „Ne!“ a nebo „Co je ti po tom, ty velkonosej růžovouši!“ A podobně jako s celým japonským národem je to i se ženami. Jen s tím rozdílem, že skrytý význam je vždycky daleko horší než to, co si vůbec dokážete představit.

Jsou to nevyzpytatelná stvoření. Pod neškodným etymologickým zevnějškem může číhat bestialita, ze které jen na chvíli zalapáte po dechu a pak se váš život rozpadne na kousky a stane se z vás troska. Žena třeba řekne: „Musíme si promluvit“, když tím myslí: „Vidíš toho chlápka, co stojí dole před barákem? Čekám s ním dítě.“ Řekne: „Ne, fakt to bylo úžasné“, když tím myslí: „Začal jsi už vůbec?“ A taky řekne: „Hrozně se mi líbí, když mi masíruješ záda“, když vám chce sdělit: „Vždycky mi připadalo, že se vaginální penetrace jako způsob dosažení orgasmu obrovsky přeceňuje.

Obzvlášť ve tvém případě.“ A když pronese: „Nějak se od sebe vzdalujeme“, což zní celkem neškodně (asi má zrovna nějakou trudnomyslnost, říkáte si), myslí tím ve skutečnosti: „Seš mi odpornej, ty jeden tlustej magore s tím svým věčným pivem a fotbalem.“ Uvědomte si, že nejsou jako my. Zeptejte se nějakého průměrného chlápka, na co právě myslí, a on vám nejspíš řekne: „Na nic.“ A to bude absolutní pravda. Mezi jeho ušima nebude procházet nic jiného než úplné a nekonečné pusto, na které čas od času potřebuje naladit každý z nás.

U ženských je to ale jinak. „Na co myslím?“ odpoví vám. „Ále, na nic.“ Znamená to ale: „Na co myslím? No přece na to všechno.“ Ze všeho nejvíc na to, kam váš vztah směřuje (muži zřídka myslí na to, kam vztah směřuje, ale jedině na to, kde dřív bývával), a na to, co bude dál (muži zřídka uvažují o tom, co bude dál, prostě jednoho dne skončí tam, kam je dovedl jejich neomylný pták).

Další věcí, kterou musíte mít na paměti, když se snažíte vyznat ve slovech pronesených ženou, je toto: žena často říká přesný opak toho, co tím myslí. „Ale ne, ty za to vůbec nemůžeš,“ znamená: „Samozřejmě že za to můžeš ty!“ „Tvoje bývalá žena je opravdu moc milá,“ znamená: „Co jsi na tý trapný krávě vůbec tehdy viděl?“ A povedený je tento: „Já nejsem žádná tvoje kurva.“ Což znamená: „Já jsem ve skutečnosti tvoje kurva. Projevy mojí sexuální přízně sis zasloužil výměnou za to, že jsi mě značně finančně podporoval. Jenomže to neznamená, že jenom proto, že jsem tvoje kurva, by ses ke mně měl chovat jako ke kurvě.“

Všem je nám dávno jasné, že „Potřebuju víc prostoru,“ je třeba chápat jako: „Táhni už konečně.“ Některým mužům ale pořád nedochází, že „Je to jenom kamarád,“ znamená: „Vyšukala jsem mu mozek z hlavy.“ (Kdyby to byl fakt jenom kamarád, neměla by potřebu cokoli vám vysvětlovat.) A pak je tady klasika: „Chováš se ke mně pěkně hnusně,“ znamená: „Jsem otrávená z toho, že jsi tuhle hádku vyhrál.“ „Miluješ ji?“ znamená: „Šoustáš s ní?“ a „Šoustáš s ní?“ znamená: „Miluješ ji?“ „Nechceš mi něco říct?“ znamená: „S kým šoustáš?“ Do síně slávy patří staré dobré: „Můžeme zůstat kamarádi?“ což je potřeba přeložit jako „Ztrať se mi z očí. Prostě vypadni a hlavně mi tu nedělej žádný scény.“

Buďme ale upřímní, faleš je, samozřejmě, i ve slovech mužů. Jenomže u nás tenhle dvojí význam slov představuje ochranu před obviňováním, ostudou a hanbou. „Ona pro mě vůbec nic neznamená,“ je: „Kromě tělesného vztahu mezi námi nic není.“ A mužova slova: „Mám tě rád,“ znamenají: „Neopouštěj mě.“ Ale stejně jako Eskymáci používají 57 výrazů pro sníh, mají tato tři slůvka pro muže stovky významů.

„Mám tě rád,“ může znamenat také: „Prosím tě, nech mě chvíli na pokoji,“ nebo „Takhle se mi postavil naposledy v sedmnácti.“ Je paradoxní, že když žena řekne: „Mám tě ráda,“ vždycky tím myslí právě to, co říká. Pro muže ta slova existují proto, aby dosáhli toho, co chtějí. Pozor ale, když žena řekne: „Já tě mám pořád ráda.“ To je něco jiného. To jste v průšvihu. Vždycky, naprosto vždycky to znamená: „Zamilovala jsem se do někoho jiného. Promiň.“