život je zvláštní... 11.Březen 2009
V životě se setkáváme a poznáváme mnoho lidí, snažíme se je pochopit, snažíme se je znát a zasahujeme jim do života...A najednou zjistíme, že jsme zapoměli na to věnovat se sebepoznávání a tápeme ve svém životě...stávají se nám věci, které jsou těžko zapomenutelné a občas je těžké je přejít bez újmy...Je to jako jít poprvé do školy, nebo poprvé sednout na kolo...jsou to malé věci ale v našem dětství důležité...jít do školy podruhé už je příjemnější jako podruhé sednout na kolo, cítíme se jistější...a tak je to i v další etapě života...stavají se nám věci, které jsou poprvé at už jsou příjemné či něpříjemné a občas si při jejich řešení rozbijeme koleno, někdy se hojí déle někdy krátce...někdy zanechá větší jizvu někdy menší...a je pravda že, sami sobě dokážeme občas ublížit více než ostatní...já sama jsem se o tom přesvědčila...řekla jsem si půjdu dál nebudu řešit co se stalo a tím, že jsem se k problému otočila zády jsem sama sobě ublížila mnohem víc než kdybych se k tomu postavila čelem...dnes už to vím a má bolest mohla být mnohem menší než je teď...je to poučení do budoucna...přistihla jsem se u toho jak jsem tento problém nedokázala vyřešit...už to nechci nikdy opakovat...nepotřebuju se trestat za něco co se mi přihodilo... napsal/a: hozinka 23:13 | Link
