Snění.... 02.Únor 2009
Na malý okamžik jej zase měla ve své náruči...na malý okamžik se cítila zase šťastná, i když jí to došlo až za pár hodin...Sama sobě ublížila a teď se s tím zase sama musí vypořádat...zvládne to?...Byl to jen sen...krásný mihotající se křehký, hřejívý sen...až moc byl skutečný...Ale skutečnost bývá občas krutá...Taková skutečná a pokud tu skutečnost nechceme příjmout....i tak musíme...jistě občas je to velmi kruté,ale nesmíme se do budoucna dopouštět stejných chyb, i když je občas jako chyby nebereme...například jako ona...necítila žádný pocit viny, byla si vědoma, že to za pár hodin zase pomine, rozplyne se tento sen jako pára...jako mračna která se trhají nad zeměkoulí, ale i přesto, necítila nic...nic podobného...teprve teď pocítila jaké to je žít přítomností, jelikož tehdá v ní opravdu byla a žila aspoň v tu chvíli...neměla v hlavě nic jako vzpomínky...byla tam a žila minutami, sekundami...jakoby kolem ní byl obrovský ochranhý plášť a nic co se dělo mimo tento plášť nemělo v tuto chvíli váhu...zajímavý pocit...Na chvíli to bylo určitě fajn, ale nedalo by se takto žít dlouho...Sama neví zdali by tento sen chtěla prožít znovu...v hloubi duše snad ano...ale člověk je tvor mnoha přání a splnit se může jen malá část z nich...Tak jdeme snít dále, třeba se k něčemu hezkému dosníme... napsal/a: hozinka 23:04 | Link
