Jsem stříbrnou perletí,
i rtěnkou rudou vzápětí.
Jsem anděl který poletí
zbavit se svého prokletí.
A jestli v tomto století
sílu mít bude a doletí,
křídla u Tebe složí
a na hebkém loži
dotýkat se bude
rtěnky barvy rudé...

Lasturu na dně zvolna otvírají

tvoje ruce, dravý příboj.

Žahavá medúza mě navždy poznamená

do kůže vypáleným cejchem.

In dubio pro reo.

 Láska není jen určitý pocit, pud nebo instinkt. Je to mysteriózní zkušenost, tvořivý akt, kterému jsou vlastní iluze, sny a fantazie. Zahrnuje nadšení, strach, frustraci i utrpení. Po létech se za ní ohlížíme s nostalgií, když už z někdejšího žáru zbyl jen popel. Láska a umění mají jedno společné – vytrhávají z každodennosti, přenášejí do jiného osudu, dovolují poznávat nově a intenzivněji.

Mario Vargas Llosa, peruánský spisovatel

NÁVOD, JAK SI UDRŽET MUŽE

Vždy chápat, hřát,

nebýt vidět, však vždy pohotově,

svobodu přát,

hýčkat jej, znovu, znovu a nově.

Ale hlavně –

-zahryznout se do šíje a trhat.