Ťuky ťuk, kdo to klepe
na mé dveře do duše?
Asi láska, tuší slepé
srdce v sladké předtuše.
Oči ještě neotvírám,
nechci procitnout...
Své lásce tak nezavírám
duši, i když tnout
ostrým citem nechávám
si svůj rozum chladný.
Strach mám ač k obavám
nemám důvod žádný...