děsná realita, kterou spousta lidí nechápe, nechce znát, srabi!

Jo přesně to jsme.

Zkurvený lidi, podávaj vám placebo místo léků na smrt! Na život!

To je ta nesmyslnost, kterou si nikdo neuvědomuje.

Bojíme se bolesti, bojíme se smrti…vysvobození.

Procitnutí

Piju tady s holkou z paťáku – už tolikrát mi říkali, že tam taky zkončím, a něčemu se strašně smějeme. Miluju ty chvilky, kdy tam můžu bejt. O čem to vlastně je? O tom, aspoň na chvilku zapomenout, o porozumění, nikdo se nepovyšuje, dokud….On, ona, miliony snílku, miliony vyhaslejch očí, miliony podivnejch existencí. Těch, co se smějou jen proto, aby se mohli smát.

Vidím rudě

Říkal jsi, že mě máš strašně rád.

Vidíš…já tebe taky???

Objímal jsi mě a říkal, že mě máš rád, že jsem ti chyběla, ale já přitom vůbec nic necítila. Jen prázdno.

Kdybys tohle udělal před půl rokem, tak bych se asi zbláznila blahem, jenomže předtím jsem viděla hrozně moc věcí, co nebyly…

Už nemám ty růžový brejle.

Roztřískaly se o velikánský šutry, co maj teď lidi místo srdečního svalu.

A co mi na to řekneš ty?

„Změnila ses“

Komentáře

« Domů | Přidej komentář