22.Duben 2007, napsal j.a.s.m.i.n.k.a v 15:40
Přišla jsem na to,že život je velká zkouška,kterou musíme každý projít,někdo snáze někdo se musí potýkat,ze životními zkouškami pořad a pořád! Já mám nevím jestli štěstí nebo smůli,ale já jsem ta druhá skupina lidí. Jediný čemu můžu být v tomto životě vděčná je moje rodina,bez který bych řadu věcí sama nezvládla! Co jsem za svůj zatím celkem krátký život prožila bych nepřála nikomu,ani největšímu nepříteli,ale na druhou stranu se to asi mělo stát. Kdyby se to nestalo,asi bych v životě nepotkala takový dva největší kámoše,který mě v životě hrozně moc pomohli a jsem jim za to mooooc vděčná a v životě jim nedokážu slovy říci jak jsem za ně ráda a za všechno jim děkuji!!! Oni sami snad vědí o koho se jedná!(dadulka,baruška) jsou to sice kámoši, který nemám denně u sebe a je mi to moc líto,ale vím,že na tom světě sou a doufám,že oni ví,že jsem tu pro ně taky pořád. Můžu říct,že tyhle dvě osůbky my zachránili život! Moje rodina je v mém životě taky hrozně moc důležitá a těm musím taky poděkovat, takovou rodinu bych přála úplně všem! Jsme spíše jako kámoši,kteří řeší všechno společně,ráno nebo večer si sednou ke kafíčku a proberou co se za den stalo nebo něco podobnýho a chodíme společně i zapařit!Mnozí si pomyslí rodiče a na diskotéce,to musí být hrůza,ale kdyby jste byli s náma věděli byste,že to není tohle nesmíš,nepij ap. Život staví mnoho překážet a jednu takovou my postavil i tento týden! Měli jsme pejska,čikinku, v úterý oslavila 5 let a v ten den ji i operovali, dostala zánět dělohy,který se ji dostal na mozet a úplně nám ochrnula,ale lékaři se snažili dělat všechno proto aby to zvládla! My u ní stávili denně přes 5 hodin a snažili jsme se aby nás alespoň poznala, po čase se nám zdálo,že ví kdo sme! Na víkend jsme ji dostali domů,jestli se to třeba v domácím prostředí nezlepší,musili jsme ji krmit i dávat napít stříkačkou,sama prostě nic nezvládla ani se postavit na nohy nebo jenom zvednout hlavu! Myslela jsem,že se stane zázrak,ale příroda si to nepřála a my ji dnes museli dát utratit,protože přestávala dýchat a měla i bolesti! Dneska jsem si řekla co asi dělám špatně,že se mi život tak mstí,ale každý musí projít v životě řadou zkoušet a já už jimi musím procházet od dětství.Nic se v životě neděje náhodou!
 
Komentáře (1):


V 13.05.2007 13:11:05, HEAVENLY_DEMONIC

njn holt tyhle veci se dejou...ze zacatku to hodne boli ale az ti neco ublizi po milionty nucis se s tim vyrovnavat... cas je nejlepsi lek na vsechny rany :) :-*