Dneska mě chytlo opět něco nečekaného. Moje psaní pro mě zůstává utajenou doménou v mém životě. Vždy mne chytne za límeček košile a táhne a táhne, dokud nestvořím něco, s čím bych souhlasila.
Bohužel můj život není procházka růžovým sadem, přišla jsem na to po dlouhé době, ale což- je lepší otevřít oči někdy než nikdy. Pád do reality bolel, avšak na druhou stranu mě teď jen tak nic nepřekvapí a nevykolejí. Přesto existují vyjímky a tady o jedné budu mluvit...
Když se člověk spálí - myslím psychicky, ne fyzicky, tak trvá dlouho než opět nabere sil, které mu rána způsobila. U někoho rekonvalescence trvá kratší dobu, u někoho delší. Já jsem druhý typ člověka- než uvěřím, uběhne poměrně dlouhá doba.
Plánování budoucnosti s druhou osobou nevěří, vše bere jen jako frázi. Jenomže po určité době mu to zní tak krásně a lahodně a vše je jako balzám na duši. I já uvěřila po několika měsících a věřte nebo ne, opět to byla chyba.
Vše bylo tak milé, dlouho jsem krásná slovní spojení neslyšela a přilnula mi ksrdíčku. Což jsem dělat neměla. Teď to beru jako selhání mysli a všech mých smyslů, které jsem do té doby měla.
Začala jsem v sobě cítit i 2.světovou a další den na to se vše rozbořilo jako domeček z karet. Cítila jsem ten pád a zřejmě lavina zůstala viset na mně. Ale ptám se, proč to tak bolí? Jakto že jsem se neponaučila z minula a znovu jsem ucítila to, co ze mě začalo dělat jiného člověka - snílka v oblacích s krásnou budoucností.
Moje fantazie a skryté přání bylo silnější než cokoliv jiného, ale zybtečně. Tudíž to znamená, že jsem zase tam, kde jsem byla kdysi. Ale nyní už mám strach, že se z toho nevykopu a uzavřu se úplně. Už nyní jsem měla problém se otevřít, ale nyní?!!!!...
Podstatou toho všho je můj dotaz na vás... Jakým způsobem lze překonat tyto pocity, které člověka svazují a unavují ho? Jak se mám znovu otevřít a uvěřit lidem, když už jsem tolik vytrpěla? Jak to děláte vy?... Děkuji. Mějte hezký slunečný den Vaše Jája
Autor: jancik.cz Region: Praha 6 O mně: ...jaká jsem... asi normální, vzhledem k tomu, jací jsou lidé kolem mě. Snažím se být svá, ale zároveň se snažím vyhovět druhé straně... :o)
v 17:09
Autor: jancik.cz
komentáře (0)
Ahojda všem...
Dneska mě chytlo opět něco nečekaného. Moje psaní pro mě zůstává utajenou doménou v mém životě. Vždy mne chytne za límeček košile a táhne a táhne, dokud nestvořím něco, s čím bych souhlasila.
Bohužel můj život není procházka růžovým sadem, přišla jsem na to po dlouhé době, ale což- je lepší otevřít oči někdy než nikdy. Pád do reality bolel, avšak na druhou stranu mě teď jen tak nic nepřekvapí a nevykolejí. Přesto existují vyjímky a tady o jedné budu mluvit...
Když se člověk spálí - myslím psychicky, ne fyzicky, tak trvá dlouho než opět nabere sil, které mu rána způsobila. U někoho rekonvalescence trvá kratší dobu, u někoho delší. Já jsem druhý typ člověka- než uvěřím, uběhne poměrně dlouhá doba.
Plánování budoucnosti s druhou osobou nevěří, vše bere jen jako frázi. Jenomže po určité době mu to zní tak krásně a lahodně a vše je jako balzám na duši. I já uvěřila po několika měsících a věřte nebo ne, opět to byla chyba.
Vše bylo tak milé, dlouho jsem krásná slovní spojení neslyšela a přilnula mi ksrdíčku. Což jsem dělat neměla. Teď to beru jako selhání mysli a všech mých smyslů, které jsem do té doby měla.
Začala jsem v sobě cítit i 2.světovou a další den na to se vše rozbořilo jako domeček z karet. Cítila jsem ten pád a zřejmě lavina zůstala viset na mně. Ale ptám se, proč to tak bolí? Jakto že jsem se neponaučila z minula a znovu jsem ucítila to, co ze mě začalo dělat jiného člověka - snílka v oblacích s krásnou budoucností.
Moje fantazie a skryté přání bylo silnější než cokoliv jiného, ale zybtečně. Tudíž to znamená, že jsem zase tam, kde jsem byla kdysi. Ale nyní už mám strach, že se z toho nevykopu a uzavřu se úplně. Už nyní jsem měla problém se otevřít, ale nyní?!!!!...
Podstatou toho všho je můj dotaz na vás... Jakým způsobem lze překonat tyto pocity, které člověka svazují a unavují ho? Jak se mám znovu otevřít a uvěřit lidem, když už jsem tolik vytrpěla? Jak to děláte vy?... Děkuji. Mějte hezký slunečný den Vaše Jája
Komentáře
« Domů | Přidej komentář