Nemůžu spát....
Už zase schoulená v jeho náručí,
mhouřím oči
a jako kočka si spokojeně vrním,
vnímám jeho dech,
dech spícího mého,
v zázraku utápím se
už nedoufala jsem
a teď je tady
vedle mě
ze sna mou ruku tiskne.
Nemůžu spát...
Stále jeho slova slyším,
když za mými dveřmi stál,
kytičku sněženek,
nervozitou zmuchlanou
do mých dlaní vtisknul,
a prý co já,
že jemu se stýská,
a prý co mi...
A zase se mi slzy z očí koulí,
po dlouhé době, ale ze štěstí.

Nemůžu
a nechci ještě spát..