Na stole popelník a v něm pár nedopalků,
poslední ještě doutná,
jako můj život,
visící na vlásku,
na té nejtenší nitce,
která se nejjemněším dotekem
kdykoli
může roztrhnout.
Mezi rty vkládám další z cigaret
a třesoucí se rukou
škrtám zápalkou
a přemýšlím
při pohledu na jasný plamen
kdo z moudrých
pronesl pravdivou větu,
že život je Kurva......