Nic na tomto světě,
nic už mě netěší,
tak se mne neptejte,
copak mě potěší.
Proč na tváři nemám smích,
proč místo smíchu tam jsou slzy,
neptejte se kdy na mě padne stín,
odpovím vám "již brzy".
Již brzy napořád zavřu oči,
brzy budete mít klid,
neptejte se proč smutek semnou točí,
brzy neuslyším lidský křik.
Již brzy pod zemí si budu snít,
o všech krásách nebe,
již nebude ve mě smutek vřít,
můj odchod nebude mrzet jeho ani tebe.
Jak sladký život budu si žít,
v tom světě plném spánku,
již navždy budu snít,
ve světě krví popsaných řádků.
Však nemysli na mě ve zlém,
prosím dopřej mi klid,
radši na život se usměj,
navleč si do nové kapitoly života niť.
napsal/a: jumalaj 17:54 | Link
« Domů |
Přidej komentář
