Vnímání lásky P.Marie

01.Září 2010

V loni jsem jel na skůtru kolem naší vlasti-navštívit tety,bratra,a řeholní sestry v Rokole.Byl jsem tam dvakrát-autobusem s naší farností-Strachotín,Popice,Šakvice.Sestry byly vždy srdečné,plné lásky,pokoje.V loni bylo málo zájemců-zájezd se zrušil ale mě to tam táhlo a zařadil si to poutní místo do plánu cesty.Když jsem vyjel od Prachovských skal,začalo pršet.Pod pogumovanou bundou jsem byl mokrý,na benz.pumpě jsem se převlíkl do suchého ale v Novém Městě jsem byl durch mokrý.První člověk,kterého jsem se optal na cestu mi přesně odpověděl,kam dál.Já stejně bloudil a skůtru došel olej,začal pronikavě pískat.Viděl jsem stodolu u domu s motorkou,tam jsem zastavil a prosil o pomoc,že nemohu dál do Rokole,které hledám.Muž-50 let mi nádrž naplnil olejem a přijal jsem jeho dar pomoci-nechtěl nic a přál mi štastnou cestu do Rokole.Já umím dávat i přijímat dary,znám cenu daru a mé díky,přání pokoje,Boží lásky tam u něj zůstaly.Přijel jsem k poutnímu domu a prosil o místo k usušení,o něco teplého,o pohostinství-roztřesený zimou,promoklý na kost.Měli tam školu v přírodě-plno.Sestra mě poslala na horu,k domu sester.Zvonil jsem tam a ozval se hlas,který mi zdělil,že místo nemají,pomoc nemůžou.Prosil jsem o dovolení si postavit stan v hájku za kapličkou P.Marie.Svolení jsem dostal.Stále pršelo,háj plný šišek.Vyčistil jsem 2 metry,postavil stan,oblékl poslední suché oblečení-pižamo a třesoucí zalezl do spacáku a s modlitbou na rtech k P.Marii usnul.Odpoledne jsem se probudil,cítil jsem se dobře-přestalo pršet a stal se zázrak.Na kapli a okolí zasvítilo sluníčko.Rozvěsil jsem mokré oblečení a děkoval P.Marii za její uvítání,že ví o mě,za tu lásku,kterou mi tak prokazuje.Z domu vyšla žena s knihou,sedla na lavičku,četla.Přisedl jsem si k ní a povídali si.Byla ze Slovenska a já tam mám přítele v semináři.Znám,jak tam lidé cítí víru z jeho slov.Povídala,že zemřela v domě sestra,je tam smutek,sestry se modlý za její duši a proto se mi nevěnovaly.Já ji neřekl o svém pocitu-lítosti.Sestry ve smutku zapomněly,že někdo klepe na dveře,potřebuje pomoc a dveře zůstaly zavřené.Mariiny sestry selhaly ale P.Marie mě neopustila,hřála,vítala.Já klečel u ní v kapli,děkoval za lásku,za péči o mě.Oblíkl jsem si na pižamo vlhkou bundu a prošel tamní křížovou cestu,cítil jsem u zastavení energii modliteb.Cítil jsem s Kristem a on mi dával pocit vděku,přítomnosti.Získal jsem tam silný zážitek-teplo Boží lásky.Povečeřel jsem na lavičce za kapličkou a poslal pár sms svým blízkým,ženě.Měl jsem klidnou noc a ráno já P.Marii poděkoval-jsem ji zasvěcen.Dostal jsem od sester růženec po páteru,koupil Mariiny fotky,které rozdávám a jel dál,k matce na Šumperk.Pavel. napsal/a: kacarovi 21:37 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář