Vzkaz kamarádce:
25.Březen 2011Jak se váží víra?Je to už 10 let.Jel jsem na kole za matkou do nemocnice a v Kobylí jsem byl na mši.Nechtěl jsem někomu sednout na jeho místo a tak jsem počkal,až začne mše a tam,kde bylo místo jsem poprosil,mohu-li přisednout.Vítala mě usměvavá tvář ženy.Při modlitbách jsem cítil z ženy silnou energii lásky.Já seděl vedle mnoha lidí ale tak krásné prožívání mše svaté jsem cítil poprvé.Bylo mě to moc líto,že věřící nejsou takoví,jak tato žena.Víš,ona měla také silný zážitek.Dokáži koncentrovat energii lásky a silně vyzařovat.Byl jsem ji vděčný za tu lásku k Bohu,k bližním a oplácel jsem ji její záření.Po mši jsem pozdravil bývalého kolegu a byl jsem pozván na oběd.Poznal jsem jeho rodinu,jeho dcery.Potom jsem jel dál do Hodonína.Na tu neznámou ženu vzpomínám často.Ach,kdybych podobnou našel,nikdy bych ji už neopustil.Víš,já nejsem svatý ale cítím Krista.Než odcházím ze mše,vždy se u kříže zastavím a poděkuji mu za tu chvíli s ním.Někdy toho mám víc na srdci,jsem s ním déle.Je to různé-síla jeho přítomnosti.Někdy ho necítím.Jeho láska mě mnohdy přepadává v nebezpečných chvílích s takovou silou,že sotva uřídím auto,přes slzy nevidím a srdce mi blázní tou jeho láskou.Ještě štěstí,že mě nebere k sobě.V bezvědomí bych asi v autě zle dopadl.Víš,stačí málo a jsem u něj...Tělo většinou nechávám pod dohledem psa,než se vrátím zpět.Ne,nejsem svatý,jen mám pootevřené dveře na onen svět a mohu tam i zpět.Jednou se mi podaří ukecat Ježíše aby si mě tam nechal.Co ty a Ježíš?Pavel. napsal/a: kacarovi 00:44 Link
