Ty pocity :)
Každým den prožívám ten krásný cit, štěstí, ale tak, jako se střídají dni s nocí, střídají se i moje pocity ( nálady ). V jednu chvíli (j)sem na pochybách, zda má vůbec smysl být šťastná. Vždy se stane něco závažného a moje radostná nálada je fuč. Ještě, že mám okolo sebe je! Nedokážu si představit život bez přátel a "rodiny". Kolikrát oni už mi pomohli, když mi bylo nejhůř. Sice (j)sem poznala i jejich "horší" stránku, ale tu má každý znás.
Sama musím obdivovat tu mou nejbižší, mamku! Protože to ona mě vychovala, protože ona se musela kvůli mě nervovat, protože nikdo jinej jí nedokáže naštvat jako já, protože ona ví, kde mám to slabé místečko, protože ona hned tuší, že se něco děje, protože ona je ta, která přijde jako první a obejme mě, protože ona pro mě dělá a dělala strašně moc, protože s ní trávím nejvíce času.. Těch "protože" by tady bylo požehaně. Když se náhodou hádáme a nadáváme si, později si uvědomuji, co (j)sem vůbec vypustila z pusy a hrozně mě to mrzí. Musím za ní jít,obejmout jí a říct to magické slůvko "promiň".

Ona - ta, co mi toho nejvíc dala a nejvíc vzala
Do mého života patřila jedna osoba, která mi byla jako přítel nejbižší. Znamenala pro mě hrozně moc! Jí jsem věřila. Celý život si každý přejeme mít toho nejlepšího přítele, někomu se to podaří, ale ne každému! Nejlepšími přáteli se nestanete z minuty na minutu ani nikomu nespadneme do náruči, každy musí hledat, ale pozor, ztratit přítele můžeme ještě rychleji. Hledala jsem přátelství a teď vím, že na špatné adrese. Ublížili (j)sme sami sobě! Ona to dobře ví a já taky. Ten čas, co my jsme spolu strávili, to nejde ani popsat slovy. Ono to bylo všechno tak krásné a je to sice pryč, zbylo hafo fotek a vzpomínek, ale zase se cítím volnější, mám mnohem více přátel. Nemám zatím sice v nikom jinym tu důveru, co v ní to, o čem se chceš podělit jen s kámoškou. Ale když si představím, že teď někde, říká něco o mě, směje se s jinými práteli a já tady píšu o ní tenhle odtavec.Za všechno ti ale poděkovat musím, to, co jsem s tebou prožila je neopakovatelný.
Možná bych byla radši, kdyby sis to nikdy nepřečetla a bude to dobře nebo si ho přečteš a nic to nezmění. Ponaučení? Je nádherné, skvělé, úžasné a já nevím, co víc, mít toho NEJ! Ale všímat si i těch ostatních, co jim na tobě záleží. Ti přátele vám to vrátí. Nebavim se s ní, ona se nebaví se mnou a já (j)sem mezitím poznala tolik nových přátel možná i ty nej, které stojí mnohem za víc, než ona!

Oni - ti noví přátelé                                                                                                                                
Opravdu jich není málo.Možná to bude tím, že jsem na nové škole. Chci, aby tady zazněli dva človíčci. Jsou jimi Pexy a zhark. Je to zvláštní, známe se sotva 2 měsíce a mě přijde, že si s váma rozumím. Oba mi přirůstají k srdíčku, ale každý jinak.
Pexy: K tobě nejde napsat ani nic jinýho, že mi pomáháš a radíš, jak "malý ségře" xD proto ti děkuji :*..Vážim si tvých rad i tebe. Když neni všecko, jak by mělo být, jsi ta první, kdo to ví. Tobě já věřim! Seš tak správně trhlá, rozvážná i upřímná. Pro mě (j)si jiná, než ostatní holky. Buď šťastná, ty máš toho nej. Možná je blbý až trapný skládat ti tady komplimenty, ale já to tak cítím. Snad nikdy se nepodařilo, aby si u mě někdo takhle našel místečko :)
Zhark: Takhle, jsi zvlátní druh člověka, je těžké naleznout si k tobě tu správnou cestičku. Za tu dobu, co se známe musím říct, že toho vím, docela hodně..ale na druhou stranu i strašně málo.To o tobě mi řeklo tolik lidí - tolik věcí. Dobrých i špatných. Je na mě jak si je přeberu. Poznala jsem klady, poznala jsem zápory. Jsem za to ráda. S tebou já dokážu propsat tolik času a nikdy se nenudim, vždycky je o čem "povídat".Občas mě taky dokážeš štvát :/.Ale stačí tě potkat ve škole na chodbě, vidět, že jsi šťastnej, vidět ten úsměv, jsem šťastná i já!Tebe já jsem si oblíbila trošku jinak :)

Je tu ještě jeden hodně důležitý člověk, díky kterýmu já znám tolik nových lidí.Niki: Jak my se na záladce nenáviděli a pak se měli rádi ( ta naše smlouva, ulítlost xD), jak my jsme brečeli, když si odcházela, ale asi mě jediný po tobě něco zůstalo a to se teď rozrůstá :) Trávím s tebou tolik času. Nikdy bych nevěřila, že se dáme zase dohromady. Díky tobě (j)sem nejen na tý škole šťastná, ale i mimo. Jsi tak nehorázně perverzní :P.Každý si myslí jakej jsi andílek se svatozáří, ale to tě ještě moc nezná.To ty jsi mě donutila, abych mu napsala, kdybych tě neposlechla bylo by asi všechno trošku jinak. Můžu ti jen děkovat :*

Mám vás ráda, ale i když si to nepřečtete, doufám, že to víte. Jeden článek na LST to nezmění .Po skoro třech hodinách myslím, že (j)sem citově vyšťavená a příjemně "vypovídaná" :)