Po mém 2. největším zklamání jsem se zařekla,že si nezačnu s klukem pod 25.Jenže jsem potkala někoho,kdo to změnilByl dokonce mladší než já a já se dlouho rozhodovala,jestli mu můžu věřit,po tom,co jsem prožila.Ale...srdce zvítězilo nad rozumem.Ze začátku jsem nevěřila,že by tak mladý kluk hledal vztah,ale stále mě přesvědčoval o opaku.Už jsem ani nedoufala,že potkám někoho,jako byl on,ale stalo se a já se do něj zamilovalaByly to krásné 4 měsíce,ale pak přišlo,co jsem čekalaUvědomil si,že to není pro něj...bohužel pozdě Když konečně začnu věřit a zamiluju se-opustí mě.A to i přes to,co říká na začátku...Nesnáším větu: ,,To ty jsi spíš ta,která to ukončí,ne já."Stalo se to už potřetí!! Tak jak mám po tomhle znova věřit?! Člověk se prý učí ze svých chyb,ale z těchto se nejspíše nepoučím nikdy Já vím,že mi nechtěl ublížit,ale stejně to udělal a bolí to k zbláznění!Chci,ať to přejde a to HNED! Chybí mi...