tohle byl dobrej tejden....žádný učitelé mě nezkoušeli kvůli tý operaci....takže nějaká ta výhoda byla...

v pátek jsme nacvičovali se třídou na gymplu v horních počernicích(jo jinak pro vysvětlení-my jsme na detašovaným pracovišti z počernic)na imatrikulaci....miochodem ples máme ve sttředu...no a pak jsem večer šla s kámoškou jako obvykle na hokej..no když sem vylezla z metra tak sem uviděla jak před metrem stojí málcová(jedna kravka z tábora)...no ta dokáže zkazit večer..naštěstí mě ignorovala a jáý jí taky takže dobrý...jenomže sem jí každou pauzu mezi třetinami potkávala tak že dobrý no..ale ještě horší než ona byl hokej..slávia prohrála proti liberci 1:7...prostě katastrofa..no a dneska rodiče se ségrou jeli na hory do itálie se zájezdem jako jezdíme vždycky takže tam vždycky skorio všechny známe,ale rodiče jeli autem ptz mají přijed ve středu večer jenomže já mám ve středu ples tak přijedou v uterý večer..(já nemůžu kvůli tý operaci, tak jsem sama doma)....odjížděli v 1 ráno..já byla ceklou dobu s nima vzhůrzu a koukala se na rychle a zběsile 2...no a vstávala jsem asi v půl dvanáctý....a najednou slyším jak někdo otvírá bránu...samozřejmě sem se lekla a běžela k oknu se podívat kdo to je..a vidím tátu jak naviguje mamku aby zaparkovala..ty jo co se stalo?jak to že nelyžujou?...co tu dělaj?tak sem se zeptala co tu dělaj a mamka řekla že nabourali..(řídil taťka)taťka couvala z benzinky a nevšiml si že tam stojí náklaďák...řidič spal a naštěstí to byl čech takže se nějak domluvili..v pohodě..no máme celý zadní sklo vysklený a naboranej zadek..no tak se museli vrátit domů..samozřejmě v čechách je chytil policajt..mama řídila a dostala tísic korun pokutu a sebrali jí dva body(chudák a to naboural táta)..no tak přeložili věci do druhýho auta a jeli zpátky do itálie....no a ttak sem sama doma..už se těším na zítřek jdu zase na hokej..Slávia x Třinec..musíme vyhrát...

tak už je to týden co jsem sem nic nenapsala..tak to jdu teď nahradit...V pátek jsem byla na kontrole u doktora Valenty s kolenem...v čekárně bylo hrozně moc lidí....mamka tam čekala se mnou...čekali jsme tam hodinu a půl...a pak jsem konečně přišla na řadu...Valenta mi řekl ať pokrčím co nejvíc nohu...a já jí pokrčila...měl ze mě radost...pak mi jí natáhl a vyndal mi stehy....a řekl mi že ještě musím mít berle, ale že během týdne je můžu pomalu zahazovat...tak doufám, že už je o víkendu mít nebudu....mamka mu dala v obálce peníze(nebudu tu říkat kolik, ale bylo toho docela dost..) a on se úplně rozzářil....

V sobotu jsem s rodiči a se ségrou jeli kupovat šaty a boty na ples...já šaty a ségra boty...jelikož já boty mám a  ségra už má šaty....zkoušela jsem si v každým obchodě snad všechny...jako neříkám, že nebyly hezký, ale ještě to vždycky nebylo ono...a pak nám jedna prodavačka řekla ať jedeme do jednoho obchodu(už newím kam)..tak jsme tam jeli..tam jsme byly asi dvě hodiny a já si tam konečně vybrala fakt pěkný šaty...tak jsem byla spokojená..ségra si koupila boty(samozřejmě ty co se mi tam líbili....svině...)a pak nám rodiče řekli, že jedeme ještě za babčou...tak tam jsme byly asi dvě hodiny..samozřejmě nuda jako obvykle..ještě, že tam bylo tolik jídla...no a pak jsme jeli domů...

V neděli jsem byla doma..takže nic zajímavýho...

Konečně je dneska pondělí..huráá...škola..hrozně sem se těšila na ty lidi...když jsem přišla tak mě všichni obímali, pomáhali mi, vyptávali se mě atd....všichni na mě byli hodní...i z vedlejších tříd..dokonce i učitelé...dneska jsem se furt smála s holkama....no prostě super den...mám vás hrozně ráda....jo a ještě jsme dneska dokonce místo půl čtvrtý končili v půl třetí...takže skvělý....

Taaakže...dneska je už pondělí toto letí....už jsou to 4 dny od operace....a přijdeme mi to jako včera... ale sem ráda...nebyla jsem ve škole...nejspíš půjdu do školy až příští týden...už se docela těším...

jinak...s matym nic novýho...pořád mi nenapsal a ani neodepsal....vůbec newím co si o něm myslet..ale co se dá dělat jak mi někdo řekl život jde dál...a nech to plynout...časem se třeba ozve....i když už to asi nevydržím...ne musím...musím....

ale stalo se i dneska něco dobrýho..po dlouhý době se mi ozval moc skvělej kamarád...hrozně hezky jsme si popovídali..aspoň vím že mám kolem sebe í jiný přátelé na který se můžu spolehnout a který mě vždy dokáží rozveselit a říct mi že mě mají moc rádi...ano to mi dneska řekl ten človíček...a za to ti moc děkuju bohoušku...mám tě taky moc ráda...

no zase toho není moc k povídání.....no myslím že celý týden toho nebude moc ke psaní...tak uvidím...

už je neděle....konec víkendu....no mě to nechává klidnou ptz nejdu do školy celý týden...ale už se docela těším do školy...aspoň začnu myslet na něco jinýho...pořád nemůžu přestat myslet na jednu dotyčnou osobu...ještě do toho se mi trápí terka....do toho to koleno...už fakt nemůžu..chybíš mi matesy...ale život jde dál a musím se stím už smířit..i když je to těžký...

Co jsem napsat? to je otázka...

tak za prví bych ti chtěla hrozně poděkovat za to jak si mě podržela při tý operaci...bez tebe bych to nezvládla...hrozně moc si mi pomohla a za to ti patří můj velkej dík....děkuju ti nastokrát...nevím co bych si bez tebe počala....seš můj anděl,který se o mě stará...dobře... uznávám někdy si i ten ďáblík..ale kdo není..řekni???...

ty naše hádky stojí vždy za to...všechno co jsme si provedli....a pak jsem toho vždy litovala...copak za to můžu, že neumím být na lidi dlouho naštvaná?...nevím...

mám tě moc ráda terýsku...a nechci aby nám to nějakej kluk znova pokazil....nejdřív lukáš..teď to byl mates....my prostě máme na kluky pech....ale chci aby si věděla,že i když se s tebou pohádám nebo o tobě něco špatnýho řeknu nikdy to nemyslím tak doslova...ano...tamto s tím matesem mě opravdu dostalo..ale už to nechci znova vytahovat..vyříkali jsme si to..a už to je vyřešený...ty mi to vynahrazuješ něčím jiným...tím že mě dokážeš za jakýkoliv situace podržet a podle toho poznám opravdovýho přítele...Opravdový přítel to je vzácný slovo a já vím, že patří určitě tobě...kdo mi pomohl kdykoliv mi bylo mizerně? ty....kdo mě rozesmál? ty....kdo mě dokázal obejmout? zase ty..a mohla bych pokračovat dál a dál...nebudu už sem víc nic psát,ptz vím, že víš co k tobě opravdu cítím...a chci aby to zůstalo mezi námi...mám tě zlatí moc ráda...miluju tě...zbožnuju tě a všechno možný na co si dokážeš vzpomenout...mám tě moc moc ráda....a za všechno ti moc děkuju...

je kolem pátý ráno...najednou někdo rozsvítí a dá mi do ruky teploměr..je to sestřička....změří mi tlak a pak si vezme teploměr..teplotu nemám....pak zase na chvíli usnu...kolem sedmý přijde doktor Valenta(můj ortoped a taky ten kdo mě operoval a je hrozně moc hodnej) zkontroluje mi koleno...a pak mi řekne super zprávu..jak mi říkali že mi budou operovat meniskus a plastiku křižního vazu...tak mi řekl že mi operovali jenom meniskus a že mám krásný a zdravý ty vazy..takže skvělý....no a po chvíli mi řekl ještě lepší zprávu..můžu dneska domů....tak hned volám taťkovi ať pro mě přijede..a ten hned vyrazí...mezi tím dostanu moje první jídlo po skoro dvou dnech...hurá...dnešek nemůže být lepší...dostala jsem dva dalamánky a k tomu jogurt....když jsem to dojedla sestřička mi převázala nohu, vyndala kanilu z ruky a pomohla mi zbalit..asi v půl devátý přijel taťka se ségrou a odnesly mi věci do auta,pak mi pomohly se oblíct a ještě jsme čekaly až přijde rehabilitačka....ta se mnou udělala cviky který mám dělat každý den...aspoň třikrát...a pak mě taťka vezl na vozíčku až k autu...to bylo hustý...všichni na mě koukali..jee a já jela jenom v županu páč mi taťka zapomněl přivézt tepláky..páč jsem tam měla jenom džíny a do těch bych tu nohu nedostala...no a teď  už jsem doma a jsem hrozně ráda...

P.S.-jo a skoro vůbec jsem se večer nevyspala...ta babka jak byla se mnou na pokoji hrozně chrápala...ale tohle chrápání jsem v životě nezažila..to bylo něco... to bylo horší ještě než taťka a to je co říct...no hrozný...ještě že už jsem doma...

takže...mám hrozně blbou náladu....

nejdřív mě ráno vzbudili kolem pátý a daly mi teploměr...pak mi změřily tlak...já sem tak na hodku zase usnula...ale co se nestane po hodině mě vzbudí sestřička a řekne že je velká vizita...to se mě jenom ty doktoři zeptaly jaký že to je koleno, který mi budou operovat.tak sem řekla že je tolevý koleno a pak odešli...no a ještě sem chvíli polehávala...(no co se dá jinýho dělat v nemocnici)pak mi sestřička dala ješě kapačky...no a měla sem jít na operaci v jedenáct..jenomže kvůli tomu Havlovi(ano myslím tim ex prezidenta)se všechno zastavilo ptz ho odváželi domů a všude byly policajti..tak jsem čekala..samozřejmě sem nesměla jíst takže když mojí spolubydlící přinesli oběd(buchtičky se šodou)tak mi tekly sliny...no a v půl jedný najednou přišli sestřičky a řekli že jedeme..vezly mě přes půl nemocnice v postely a všichni na mě zíraly...prostě hrůza...no když jsme tam dojely...tak sem si přelezla z postele na ten operační sál a daly mi na hlavu takovou růžovou čepku...no a pak mě odvezl na ten operační sál...tam mě připravovaly na tu operaci a pak mi sestřička dala do žil to na uspání...já se koukala jak to teče a teče....a pak sem se probudila kolem půl třetí ve svý postely a ve svým pokoji(teda v nemocnici)a myslela sem že umřu...ta bolest byla nesnesitelná...zachvíli přišla sestřička změřila mi tlak a zeptala se jestli chci píchnout injekci proti bolesti..tak jsem hned řekla že jo...pak mi ta paní co je semnou na pokoji řekla že mě přivezli v půl druhý..takže operace trvala hodinu...v půl čtvrtý přijeli rodiče..t bylo to nejlepši za celý den...přivezli mi sladkosti a pití..jenomže...sestřička řekla že můžu jíst až zítra..takže fakt super...mám neskutečnej hlad ptz jsem naposledy jedla včera ve tři hodinu...achjo můj žaludek..kručí jako o závod...no a teď se nudím...a tak sem píšu...kolem desátý mi ještě přijdou pchnout injekci do břicha a dát prášek na spaní a ještě injekci proti bolesti...takže super....já už chci domůůůůůůůůůůůůů.........

Hrozně se nudím..zachvíli mi přijdou píchnout injekci, dát prášky na spanía na zblbnutí...bojim..hlavně tý injekce..já nesnáším injekce...to je to nejhorší co může být...to je ale ironie já místo toho abych se bála operace se bojím těch injekcí....to není normální...no když to tak vezmu co v mým životě je vůbec normální...???já to rozhodně nejsem...to vím na 100%....to vám můžu zaručit...mám hlad...naposled sem mohla jíst ve čtyři hodiny...a já měla jenom ten nemocniční oběd za celej den..takže nejsem moc nafouklá což je v tomhle případě výhoda......ale kručí mi v břiše...to je rámus...ježiš to musejí slyšet i u nás doma...

ale stejně...i když ležíš v nemocnici..pořád musím myslet na jednu osobu...on ví o koho jde..i když po tom co se stalo asi na libko nevleze...já vím, že to bylo od terky hnusný co provedla..mě to hrozně ranilo...vím že máš právo jí neodpustit...ale to já bych měla být naštvaná..a na oba dva..ona mi řekla jak to všechno bylo..ale není to jenom její vina.ty si stím souhlasil...šel si do toho sní...tak kdo by tu měl teď koho nenávidět co? já vím, že si mě zezačátku neznal ale nepřišlo ti to ubohý? a nechutný? jak můžeš někomu tohle dovolit dělat?? a nebo si to celou tu dobu nevěděl?? terka mi řekla, že ste si to libko založili společně..ale prej si nevěděl,že psala za tebe..ale to ti nepřišlo divný když si tam měl zprávy a nevěděl si o co de??? nevím jestli ti to nedošlo a nebo si to prostě ignoroval...a dělalo ti dobře, že se takhle trápím.....už newím co si mám o tobě myslet..můžu ti ještě věřit?? no asi ne když už si mi tak měsíc nenapsal...asi ti jsem ukradená i když si se kvůli mě pohádal s terkou..tou terkou kterou tak zbožňuješ...nejdeme mi to do hlavy...je to divný...nechápu tě..nechápu to všechno..ale i přesto tě mám moc ráda a nechci aby si se kvůli mě trápil...a nebo já kvůli tobě...to mi nedělej neignoruj mě...prosíím ozvi se..potřebuju si stebou popovídat..chci se konečně dozvědět pravdu...

pro mě je pravda hodně důležitá...doufám že si to uvědomuješ...A stále tě mám ráda...

asi bych vás mohla uvést trochu do mého života...i když kámoši o mě vědí dost...

takže jak začít..no nejdřiv jsem se narodiladobře tak tohle můžu asi vynechat a přeskočit na základku....

je toho hrozně moc co jsem tam zažila..vždyť jsem tam vyrůstala...je to velký kus mého života...strašně moc se mi po ni stýská...po kamárádech, učitelech a i po tý budově samotný... no škola jako škola...to řekne každej...ale stejně mi přišla ta naše školička něčím výjimečná...ty lidi v ní?..to je ta odpověď...zbožňuju ty lidi co chodili nebo ještě stále chodí na veroňák...vy ste mi celý ty roky pomáhaly..vy ste ze mě udělaly takovýho člověka, kterým právě sem...bez vás by byl můj život prázdný...no dobře musím taky poděkovat i nějaým těm učitelům...tak děkuju...

chtěla bych poděkovat havně mým zlatíčkům...jako je terezka,eliška,péťa,maruška, davídek a i ty lukyne...(i když si mi taky dokázal, že život není jenom procházka růžovým sadem...ty víš o čem mluvím...)..samozřejmě všem z mojí bývalý třídy celý 9.Bee, ale taky nějakým těm áčákům...a taky některým z 8.A(teď teda 9.A.)vy si tu základku pořádně užijte ani newíte jak rychle to druhý pololetí uteče...¨

zbožňuju vás moc....ani nevíte jak se mi po vás stýská..hrozně bych si přála vrátit čas...a ještě víc si tu devítku užít(teda jestli to ještě jde)..ten náš smích,hádky,pomluvy,usmiřování,i to pohopouhé povídání....to mi nesmírně chybí...nakupování na chodově? chodění do KFC? do kina??cokoliv..nemělo chybu...doufám, že nejsem jediná komu se stýská....

jo střední je super..neříkám,že ne..taky tam mám hrozně ráda ty lidi...ale stejně ty roky svámi..k nezaplacení...miluju vás všechny...

DOKONALOST    SAMA