kocicka-fm

Neskonale mě bolí hlava, jak to v poslední době bývá už tradicí Přitom vůbec nevím proč, prášky ale neberu, takže to vždycky nějak přetrpím do doby než to přijde zas, no snad se to umoudří a přestane to.
Tenhle týden ve škole je maras. Před pololetím, plno písemek, navíc po plese, prázdniny daleko...
Další problém, no teda problém, prostě věc nad kterou se přemýšlí, jsou chlapi...jeden? no hlavně jeden, ale radši bych asi měla hlavu prázdnou jako dřív. Takhle se akorát zklamu a zas naletím na hubu a to bych nerada, ačkoliv je to riziko spojené se vztahem prostě A ono by za to i stálo, kdyby se to s dotyčným za poslední dobu nepos*alo, jak jen to šlo... Nevím, kdo na tom nese větší vinu, či jestli to má vůbec cenu řešit. člověk prostě přemýšlí a když už začne, když už to cvaká, tak se to rozjede pořádně...
A to je tak vše :)
Stejně mě ani to, co bylo napsáno v odstavcích výš vlastně mmtálně moc neštve, ono se to pak spíš všecko tradičně sesype najednou a to pak zbydou člověku akorát oči pro pláč
Proč se vůbec člověk žene za tím, co nemůže nikdy mít? Proč to, co je tak zakázané je tak lákavé, že by člověk byl schopen udělat vše, aby to jen na jediný den získal a pak se pokoušel to nikdy neztratit a myšlenku či vzpomínku v sobě uchovat jak jen to nejdýl jde Je to divné :)
Opouštím filozofickou úvahu nad tím, proč přemýšlet a nad čím a jdu se věnovat svému zevnějšku a mizím do vany a do postele, tam totiž hlava přestane bolet úplně nejlíp