06.Listopad 2008
V týdnu jsem se byla podívat na irských tancích v Praze, byla to nádhera. Jak tančily, jak stepovali, jak zpívali, Mělo to i děj, ale ten jsem poznala jen v náznacích, bohužel jsem zpěvům v jiném jazyce nerozuměla :-( Bylo krásné se dívat, jak stepují, jak u toho mění pozice, jak se přemísťují. Dojem tomu ještě dodala světla a promítací plátno na pozadí.... Nádhera.
Autor: kolja v 16:49, |
03.Listopad 2008
Není mi lépe,
přemlouvám čas, aby se zastavil,
přemlouvám den, aby plul rychleji.
Není mi lépe,
jednou je každé pohádky konec
a všední život začíná.
Není mi lépe,
jako loď bez kormidelníka
jako tužka bez tuhy.
Není mi lépe,
na nebi hvězda chybí.
ta největší, ta moje...
Autor: kolja v 08:19, |
02.Listopad 2008
Znáte tuhle písničku? Je nádherný a tak pravdivý její obsah:
Jako písek, přesíváš mě mezi prsty,
stejně ti dlaně prázdný zůstanou.
Ani vodu nepřeliješ sítem,
někdy je strašně málo chtít,
já nejsem z těch, co po těžký ráně nevstanou.
Pevnou vůlí taky příliš neoplýváš,
zdá se, že nemíníš mě vážně brát.
Kolik času nám to ještě schází,
nebo je už všechne dávno pryč,
a zá čím se to vlastně máme stále hnát?
Jako kámen najednou mi v cestě stojíš,
vím, že se leccos těžko obchází,
radší zkusím někde jiný příběh,
který bude lepší konec mít,
ale už teď ti můžu říct, že mi nescházíš...
Autor: kolja v 14:35, |
12.Říjen 2008
Slyšeli jste už tuto větu? Já myslím, že většina ano. Věta, která ukazuje obyčejný život, obyčejné lidi a obyčejnou domáctnost. Zaujala mě. Ta situace, kdy na někoho mluvíte, snažíte se tedy i křičet a on vás stejně neslyší.... Proč jsem si na ní vzpomněla? Byla jsem na divadelním přesdstavení, které neslo právě tento název. Hrál to Narožný a Vydra... opravdu výtečné výkony. A teď už vím, proč mě neslyšíš, když teče voda....
Autor: kolja v 20:25, |
10.Říjen 2008
Když Tě navštíví kamarád, chová se jako host, ale opravdovýpřítel otevře ledničku a obslouží se.............
Kamarád Tě nikdy neviděl plakat, ale příteli se chvějí ramena, když vidí Tvé slzy....
Kamarád nezná jména Tvých rodičů, ale přitel má jejich telefon. čísla i adresy ve svém notýsku.....
Kamarád přinese lahvinku vína na Tvé narozeniny, ale přítel přijde dříve a zeptá se , s čím Ti může pomoci a po skončení oslav zůstane , aby Ti pomohl s úklidem...
Kamarád nesnáší, když mu voláš ,jestliže už šel spát, ale přítel se ptá, proč jsi mu tak dlouho nezavolal....
Kamarád si s Tebou rád pokecá, ale přítel Tě vyslechne, když máš romantickou lásku i problémy...
Kamarád si myslí, že přátelství skončilo jestliže jste se pohádali, ale přítel Ti po hádce zavolá....
Kamarád si myslí, že jsi tady vždy jen pro něho,ale přítel je zde pořád pro Tebe....
Autor: kolja v 18:16, |
03.Říjen 2008
Pokud máš sny, je to jako by jsi stavěl pyramidu z karet.... Stačí malý vítr a všechny karty a sny se zbortí....
Autor: kolja v 21:13, |
21.Září 2008
Najednou slunce zapadlo, je tma. Pro mě je tma a přesto není noc. Kam se podělo slunce? Kam se podělo to světlo, ta naděje? Není rozdíl mezi dnem a nocí. Slunce už pro mě nesvítí, schovalo se nebo snad úplně odešlo? Proč mi nesvítí a neukazuje cestu? Kam mám teď jít? Bloudím v kruhu, ve tmě, v beznaději...
Autor: kolja v 17:14, |
13.Listopad 2007
"Pando pando pandičko,
ty mé malé klubíčko,
ty můj malý poklade,
který v rukou držím,
nikdo mi Tě nerozkrade,
za to lasko ručím!"
Autor: kolja v 09:27, |
30.Srpen 2007
Už nečekám už jsem si Tě našla a je mi s Tebou nádherně!!!
Chtěla bych být stále s ním... Lidičky láska bolí ,ale dává tolik radosti, že stojí zato jí mít.... Když jsem s ním, jsem ten nejšťastnější človíček na světě!!!
Autor: kolja v 11:57, |
20.Srpen 2007
Tak je tu zase v pondělí a ráno brzo vstávat do práce, teď sedím v práci a v hlavě se mi honí spoustu myšlenek... Proč mě nechce? Proč mě chce? A jéje, život je krutý a přitom sladký... Dostala jsem kopačky a uvažuji, zda rychle začít někde jinde a pokusit se zapomenout, nebo žít v naději a čekat... Nejraději bych utekla někam, kde mě nikdo nezná, sbalila se a pryč od veškerých starostí a myšlenek, někam daleko, kde mě nikdo nenajde a nezastihne.... A pak přijela a zjistila, zda bylo dobré čekat nebo ne... kdyby existovala knížka, kde by se člověk dozvěděl, jak dál, nějaká příručka k životu...nebo potkat někoho, do koho bych se znovu zamilovala na první pohled... jestli ještě nekdo takový existuje... mám strach, že už se nezamiluji, tolik kluků a jiskra žádná nepřeskočila. Kde je ten pro mě??? Kde jsi? Možná taky někde sedíš a přemýšlíš... myslíš na mě a přitom mě třeba neznáš... máš taky ten samí pocit co já... Já jsem tady a kde jsi ty? Čekám tu na tebe...
Autor: kolja v 08:31, |
< Novější články
|
Starší články >
