Láska to je slovo samo o sobě už zajímavé.A když si lásku neprožijete na vlastní kůži je těšké si ji i představit,jaké může být láska krásná.Ale také může být láska bolavá.Tu podle mě prožil už skoro každý,teda pokud to není malé dítě.Je to láska,která nám změní život,zlomí nám srdce,a to tak,že nejíme,nespíme,a sme uzavření do sebe,to podle mě zná opravdu každý.Ted se nám nabízí otázka jak nám někdo může zlomit srdce???Těd budu mluvit za dívky: Každá dívka má svého idola,kterého si ve svých představách vysní,a nebo je skutečný,ale holky si ho ve svých představám trochu vylepší,odstrani jeho nedostatky a je z něj dokonalý muž.Ale řekně me si upřímně,takoví muži neexistují,bezchybní,prostě dokonalí.Za kluky mluvit nemůžu,nejsem totiž kluk,a nevím jak to oni cítí.Ale stále jsem na otázku neodpověděla: moje odpověd zní: Jednoduše se nám někdo zalíbí a když ho každý den potkáváte třeba v autobuse a vidíte jeho oči jak na vás jen letmo kouknou,celí se rozechvějete a lítají vám v břiše motýli.Jenže jako blesk s čistého nebe uhodí: on už svou vyvolenou našel!!Tohle je jen malá ukázka zlomených srdcí.Je jich velká spousta druhů a každá bolí jinak.třeba když už ste svého vyvoleného s krásnýma očima ulovili,aniž byste ho přebrali jiné,ste pouši zamilovaní a pak najednou jako blesk s čistého nebe uhodí blesk on má jinou!!tohle zlomené srdce už asi nikdo neslepí,je zlomené na několik kousků,ale čas,to je ten lék na zlomená srdce: prostě to chce čas.Jen tak zapomenete na svého vyvoleného a neutrápíte se žalem.

Láska je něco výjmečného.Něco krásného.A když přijde měli bychom jí dát volný průběh a ne ji dusit hned na začátku,protože pak bychom ji mohli lehce ztratit,a to přece nechceme!!

Konešně s miláškem...

Jsem ten nejštastnější človíček pod sluncem...bylo to jako z nějakého románu,nebo nějaký zázrak...vůbec jsem tomu nevěřila,ale je to tak...už po 3 ho mám a ted vím že se ho jen tak nevzdám,to vůbec kvůli němu jsem si vytrpěla své...ty proplakané noci atd.Jsem strašně ráda že to takhle dopadlo...

Lásko moooca mooc tě Milujůůů,celé mé srdíško patří už jen a jen tobě...Je mi s tebou nádherně a ted vím,že ty jsi pro mě ten pravý...už tě neci nikdy ztratit...mooca si tě vážím...TY and JÁ forewer...Miluji Tě...

Jen jedíný cit dokáže spojit dva lidi na celý život,je to láska!

 Patríšku...strašně si vážím toho co pro mě děláš...ty mi zakrýváš půlku mého srdíška...kdysi někdo řekl,že kamárád a k tomu ještě kluk nikdy v životě nemůže být na prvním místě...ale já vím že to je lež!!!Právě ty,jsi ten,který tam patřííí!Ty jsi ten opravdový přítel...Umíš mi poradit,pomoct,chápeš mě takovou jaká jsem a nikdy by se nestalo,že by jsi mě podrazil...Jenže příjde doba a city se mohou během vteřiny změnit!A změnily?To je otázka...Třeba si to nalhávám,jak mooc tě mám ráda,jo mám tě mooc ráda,ale jen jako kamaráda...Jenže přišel den a já si uvědomila,že pouze kamarádství to není...Aspon z mé stránky...ale jsou to opravdové city?Sama nevím,možná jo,možná ne...A trápí mě to...Jenže já vím,že opravdový přítel taky miluje sice kamádsky ale miluje...A to mi stačí...Hlavní je že vím,že ty jsi ten nejlepsí přítel a vždy ním budeš!

Tady u tohohle človíčka vím,že je to láska...On jediný mi zůstal v srdíčku,jako nikdo jiný...I když ublížil a bolelo,i přesto ho pořád miluji...a nikdo mi to nerozmluví..prostě srdíčko ví co cítí a cítit bude...Jenže je to oboustrané?Těžko říct...I kdyby ne,nedá se nic dělat,citům prostě neporučíš,to nelze...a já to respektuji!Jenže někdo mi řekl že o lásku se musí bojovat a né prosit...a já se o to pokusím...Bud budu štastná a nebo budu stále myslet na to co bylo dřív ale bohužel už se to nevrátí...Jen chci aby jsi věděl...žen je mi moc líto toho co se stalo,ale asi se to stát mělo...už se to nedá vrátit zpět!Miluji Tě!