VELKÝ STRACH
Od narození umíráš,
smrt je součást života,
tikot hodin nevnímáš,
jen když přijde samota.
Bojíme se nejen smrti,
bojíme se umírání,
strach hrdlo nám škrtí,
kde a kdy - nemáme zdání.
Z bolesti a utrpení
strach největší míváme,
že pak už dál nic není,
že navždycky usínáme.
Že naše těla, ba i duše,
červi v zemi sežerou,
nezbudou než suché růže
na náhrobku se stuhou.
V noci ve tmě, když usínám,
myslím na smrt, na žití,
co ještě stihnu, co vykonám,
než zem mé tělo pohltí.
