Strach ...
Dívka u vany sedí,na ruku svou zblízka hledí.Kouká se jak červený samet její ruka kryje,bolest a vzpomínky už ovšem nikdy nesmyje.Přemýšlí o věcech,které se jí zrovna staly,myslí nato,co jí ty jizvy daly...
Hlavou myšlenky jí zrovna běží,venku zrovna hustě sněží,když všimne si,že slza po tváři jí stéká,svou ruku od potítka obléka.Pravdy se dívka bojí,už však u okna stojí,teď je už totiž o trochu volnější,ona si teď připadá silnější... Své jizvy skrývá,pravdy se bojí-tak to už bývá ...
