Středeční meditace   07.Říjen 2009


Jim měl pravdu. Už Morrison zpíval :People are strange- Lidé jsou cizí......

 

Tak jsem meditovala o tom, proč tomu tak je....a proč se mi poslední dobou zdá, že Morrisona vidím za každým rohem.....

Nejprve k těm lidem okolo..... Dnešní svět je, přestože velmi propojený internetem, telefony...,  uzavřený jako konzerva. Otevřít něčí "svět"  může být někdy velice těžké. Někdy taky nebezpečné. Když otevíráme konzervu, může se stát, že v nestřežené chvíli se nám sesmekne ruka a pořezáme si ruku, nebo když použijeme příliš velikou sílu.....tak je to i s poznáváním lidí.... když se nepokusíme konzervu otevřít, zůstaneme hladoví a v reálném světě se nedozvíme nic. Lidé se odcizili, protože přátelství a vztahy vůbec jim připadají složité a stresující. Uvědomují si svou osamělost a strach, ale nemají zkrátka odvahu "to" překonat. Jak z bludného kruhu ven?

Na prvním místě by měla být především víra v sebe samu. Ta je základem důvěry k jiným lidem. Dalším krokem by mohlo být vědomé překonávání strachu usilovným tréninkem- metodou pokusu a omylu se nakonec naučit, jak s lidmi vycházet tak, aby obě strany byly spokojené a měly ze vztahu radost.

Kde je důvěra v Dobro, ve své schopnosti a v nesmrtelnost Života, tam není místo pro strach, apatii nebo závist či dokonce hněv a intriky. A jednou to pochopí všichni, kdo si byli cizí....pochopíme to všichni.

A teď k Jimovi a tomu, proč ho všude vidím......

V čem byl tak jiný než stovky umělců, které znám? To je po hodině meditování snadná odpověď. Posunul se trochu dál ve své cestě k Tao, ale nedostal se dál, než k smrti. Smrt ho úplně uhranula- byl jí posedlý. To vyzařuje i po letech z jeho fotek-podívejte se mu do očí-je to tam. Touha dozvědět se všechno.

Tato touha je v každém z nás, ani já nejsem výjimkou. Démonický pohled jeho očí mi připomíná, že smrt je součástí všeho a já bych na ni neměla zapomínat nebo o ní odmítat přemýšlet jako o něčem špatném. Smrt je součástí nás, naší podstaty- abychom mohli znovu žít, musíme "zemřít", teprve pak se můžeme znovuzrodit do nové inkarnace. Zdá se mi, že Jim to vzal za jiný konec a trápil se věcmi, které mohl vyřešit. Nevím, proč se mi teď tak často zjevuje, dokonce i v zrcadlech, ale cítím, že to má něco společného s mým subjektivním názorem na smrt. Jim nebo jeho časová stopa ( tj. obtisk nějaké události či silně prožité emoce) tu není jen tak. Každopádně minulé životy jsou fantastické.....!

To je konec, skvělý příteli
Tohle je konec, můj jediný příteli, konec
Našich promyšlených plánů, konec
Naprosto všeho, konec.

Žádná jistota, nebo překvapení, konec
Už nikdy víc ti nepohlédnu do očí
Dovedeš si představit, co přijde
Zcela bez hranic a svobodně
V zoufalé potřebě
Ruce nějakého cizince
V zoufalé zemi......

 

napsal/a: little.waterlily 17:14 | Ukecaná tužka Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

little.waterlily 27.12.2010 18:12:41

Děkuji Ti za komentář....budu o něm přemýšlet...:)


kaiass 17.10.2009 17:57:03

Našel jsem tady projev toho jak Ďábel nepěkně působí na boží ovečky a pak to s nimi dopadá přesně tak, jak popisuješ. Je sice dobře, že ovečky jdou jen tam kde je pastvina, ale Ďábel jim ukazuje pastvinu tam, kde je údolí vlků a pokud chtějí ovečky přežít, musí se chovat jako vlci. Jenže podle všeho co se své ovečky snažil Bůh naučit se ovečky nesmí nikdy stát vlky. Ani na to nesmí pomyslet...!