little.waterlily

PROTI PROUDU

Hledala jsem

Už nehledám víc

Stačilo uvědomit si

Kdo jsem

Jistě

Spoustě

Věcí

Už nerozumím

V davu člověka napadají

Divné myšlenky

Nebo to snad jen já sním

Co by kdyby

Se ozvalo

Ráno!!

Rok ´69

Co teď

Vím přesně

Co by duch chtěl

Ale jak to vysvětlit

Jak chci žít?

Představte si: hudbu

Tanec

V davu

Otec

Klobouků a papírků

S domovem na jazyku

Tóny zapadají mezi hvězdy

Jeden po druhém

Vážně nechci jít

A zapomenout na každý den

Na to, jak ho uvítat

Barvami garážových vrat

S větrem v bláznivém reji

Se srdcem na dlani

Vážně se mi nechce jít

A letící holubice opustit

Ta hrdost, která snad nebyla směšná

Nemá mezi dušemi obdoby

Vážně nechci odejít ze symbolu nekonečna

Převážných debat a odvážných idejí

Zkouším porovnávat a vážit

Slova na jedné a čas na druhé straně

A zjišťuji, že tohle se musí zažít

Jinak všechna slova znějí prázdně

Tak marně

V téhle době

Zkouším kouzlit

Je fajn objevit

Že ještě někde žiju

Otevři oči- já jdu

Nehledej nikoho

Jen sám sebe

Pak přijdeš sám za sebou

A poznáš směr a proud

Smrt a život

Pravda a komplot

Radost a žal

Úder a pal

Všechno bude mít zas smysl

Jako pták, který se poprvé vznesl

Roztáhl křídla, a tak si uvědomil

Že dokáže mnohé, pokud bude chtít

Jak je ospalý ten večer

Roku ´69

Vážně se mi nechce jít

Chtěla bych ještě někde žít