Budoucnost černá je jak noc
Již pozdě je jít pro pomoc.
Nevěřím na lásku, na lidské štěstí,
Lidstvo se hrne do neštěstí.
Neplatí obecné zákony,
Řítí se na nás pohromy.
Nepomůže nám vůle Boží,
I pro Něj jsme jen pouhé zboží.
Říkáte, že mi chybí víra,
Vždyť naděje přece neumírá?
Tak to se tedy pletete,
Již nebudeme dlouho na světě.
Zůstaneme-li však přec‘ na Zemi,
Nikdy již nebudeme šťastni, věřte mi.
Společnost, lidé, časy se mění,
Já však zůstávám v přesvědčení,
Jež mnohokrát bylo již vyřknuto:
Štěstí nám nebylo přiřknuto.
Budoucnost černá je jak noc,
Již pozdě je jít pro pomoc.