24. VÝVOJOVÉ ETAPY ČESKÉ LITERATURY OD ROKU 1945 DO SOUČASNOSTI |
I. VÝVOJOVÉ ETAPY 1. 1945 - 1948 - radost z konce války, získání svobody - demokracie, kultura hledá místo ve společnosti 1946 – I. Sjezd spisovatelů - určeny úkoly a postavení literatury /literatura demokratická, lidová, národní/
hlavní témata: obraz války, květnové povstání, hrdinství čes. lidí, radost z osvobození - bezprostřední reakce na události → poezie - 1947-1948 boje o literaturu → diferencuje se kulturní fronta /řada autorů se odmítá podřídit socialistické orientaci/
2. 1948 – pol. 50 let - Vítězný únor 1948 → nastolení komunistické diktatury období Kultu osobnosti /Stalin/ - prosazování myšlenky komunismu, marxismu – leninismu - vedeny politické procesy i u spisovatelů – 1. fáze EXIL - kultura schématická /podle určitého vzoru, dobří – dělníci, rolníci, špatná – buržoazie/ - vzorem sovětská literatura - úřední směr: socialistický realismus /budovatelské romány/
3. pol. 50 let – 60 léta - XX. sjezd KSSS (1956) odhalení kultu osobnosti → jeho kritika /vliv na naší kulturu/ - postupné uvolňování psaný literatury - volné a svobodné psaní a) 60. léta vliv západní literatury (otevření světu) - psychologická díla - prvek odcizení (Kafka) – člověka člověkem a společnosti - absurdní drama – V. Havel – člověk je odcizen všemu b) 1968 – 69 krizové období Pražské jaro → vpád spřátelených vojsk Spisovatelé: mluvčí Národa, kladou také politické požadavky - rozchod s politikou KSČ - autoři → umlčeni (Seifert, Hrabal) - emigrace → Kundera, Škvorecký, Kohout, Mňačko Reakce na krizové období: - avantgarda - experiment – próza, poezie - underground – antipoetičnost, drsnost výrazu, vulgarismy – Egon Bondy - beatnici – individualizace, snaha zobrazit životní cesty, inteligence, vnitřní prožitek člověka
4. 70 – 80 léta - v kultuře 3 proudy
a) oficiální: podléhá normalizaci /tj. totální komunistická diktatura/ - autoři podporují vedení KSČ - vznik nových kulturních svazů – Svaz spisovatelů, Svaz dramatických umělců - husákovská éra - v popředí autoři KSČ – nekvalitní díla zákazy autorů, vyřazení titulů z knihoven
b) samizdatová: strojopisy – šíření v několika kopiích - nové edice: Petlice /ludvík Vaculík/ - Edice Expedice /manželé Havlovi/ - Česká expedice, Krameriova expedice
c) exilová: řada autorů je v emigraci - nakladatelství: Toronto Sixty – Eight Publishers /J. Škvorecký, Zd. Salivarová/ - časopis SVĚDECTVÍ – Paříž /P. Tigrid/ - INDEX – Kolín nad Rýnem II. TÉMATA V LITERATUŘE - obraz války /viz 23/ - budovatelský román - historický román - obraz kultu osobnosti - psychologická díla - absurdní drama - obraz socialistického člověka z 70 – 80 let Budovatelský román - poúnorová doba, budování socialismu /schématismus/
VÁCLAV ŘEZÁČ „Nástup“ „Bitva“
JAN OTČENÁŠEK „Občan Brych“ Obraz kultu osobnosti
ALEXANDR SOLŽENICIN „Souostroví Gulag“ - objevil cestu kritického kultu osobnosti
MIROSLAV ŠVANDRLÍK „Černí baroni“ - PTP – pracovně technické prapory
LADISLAV MŇAČKO „Smrt si říká Engelchen“ - obraz SNP – partizánská hnutí
MILAN KUNDERA „Žert“ Historická próza JARMILA LOUKOTKOVÁ „Spartakus“ - období antiky – povstání „Navzdory básník zpívá“ - renesance, o básníku F. Villonovi
OLDŘICH DANĚK - trilogie o Janu Lucemburském, Václavu II. a III. „Král utíká z boje“ „Král bez přilby“ „Vražda v Olomouci“
VLADIMÍR NEFF „Sňatky z rozumu“ - trilogie – počátky české buržoazie /podnikání/ - „Císařské fialky“, „Zlá krev“, „Veselá vdova“
FRANTIŠEK KOŽÍK - píše hlavně životopisy „Největší z pierotů“ „Karel IV“ „Král český a císař římský“
VÁCLAV KAPLICKÝ „Kladivo na čarodějnice“ - čarodějnické procesy – pobělohorská doba
MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL „Mistr Jan“ - biograficko-psychologický román
JIŘÍ ŠOTOLA „Tovaryšstvo Ježíšovo“ - rekatolizace, 17. století – pobělohorská doba Psychologická próza – vnitřní život člověka EDVARD VALENTA „Jdi za zeleným světlem“ - hlavní hrdina je spisovatel Karel Šimon /intelektuál/ → jeho cesta z vnitřní izolace, odehrává se za II světové války
JIŘÍ MUCHA „Válka pokračuj“ - portréty účastníků válečných událostí „Studené slunce“ - román – deník vězně, osudy spolutrpitelů Absurdní drama - 60. léta - obraz člověka, který ztratil smysl života → varování VÁCLAV HAVEL „Zahradní slavnost“ - funkcionářská slavnost likvidářského úřadu „Vyrozumění“ - proti komunistické byrokracii 70 léta: „Vernisáž“ „Audience“ „Largo desolato“ Osobnosti literatury 70 – 80 let a) oficiální literatura
BOHUMIL HRABAL - světově uznávaný prozaik, vynikající vypravěč /Literatura v kostce/ povídky: „Pábitelé“ „Perličky na dně“ „Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet“ za okupace: „Ostře sledované vlaky“ román: „Postřižiny“ povídková kniha: „Krasosmutnění“ - hezké vzpomínky na dětství „Harlekýnovi miliony“ „Slavnosti sněženek“ - vyznání lásky k životu, k přírodě, k lidem „Obsluhoval jsem anglického krále“ - vyšel v zahraničí Severočeská literární škola JIŘÍ ŠVEJDA V. DUŠEK VLADIMÍR PÁRAL - inženýr chemie „Veletrh splněných přání“ - /Ústí – chemička/ - hlavní hrdina → porady, hlášení, mechanické plnění úkolů, stereotyp (nový typ vyjadřování) „Soukromá vichřice“ - zautomatizovaný život - prostředí chemičky - láska degradována na sex „Milenci a vrazi“ - co je moc a vliv - ústecké prostředí - negativní vztahy mezi lidmi „Profesionální žena“ - hlavní hrdinka má ženské půvaby → získává postavení - maloměšťácký konzumní život 70 léta: „Mladý muž a bílá velryba“ „Radost až do rána“ sci – fi: „Válka s mnohozvířetem“ „Země žen“
LADISLAV FUKS – obraz druhé světové války OTA PAVEL sportovní téma: „Dukla mezi mrakodrapy“ „Plná bedna šampaňského“
povídkové soubory: „Smrt krásných srnců“ „Jak jsem potkal ryby“
VÁCLAV DUŠEK - speciální prostředí – deklasovaných živlů /pasťák, výchovná zařízení/ „Panna nebo orel“ „Druhý dech“ „Kukačky“ „Dny pro kočku“ „Tuláci“ - mladí lidé na okraji společnosti
b) Samizdatová + exilová literatura MILAN KUNDERA „Směšné lásky“ - tři sešity, různé podoby lásky „Žert“ „Nesnesitelná lehkost bytí“ - próza o problémech vnitřní a vnější svobody (odpovědnost za sebe i druhé), možnosti seberealizace „Nesmrtelnost“ - prolínání reality a fikce - příběh dvou povahově rozdílných sester - román o podstatě lidského bytí
JOSEF ŠKVORECKÝ - prozaik, nakladatel /Toronto/ - představitel emigrantské literatury „Zbabělci“ „Sedmiramenný svícen“ „Tankový prapor“ - román - vojenská služba v 50. letech – absolutní moc důstojníků, jejich omezenost - užití satiry „Prima sezóna“ - soubor příběhů z období války - septimán Dany a jeho lásky
PAVEL KOHOUT „August, August, August“ - drama z cirkusového prostředí
EVA KANTŮRKOVÁ „Přítelkyně z domu smutku“ - kniha portrétů
LUDVÍK VACULÍK - prozaik, fejetonista, autor textu Dva tisíce slov „Sekyra“ - román - o návštěvě pražského intelektuála u příbuzných v rodném kraji (ironický a kritický pohled)
VLADIMÍR ŠKUTINA „Prezidentův vězeň“ - autobiografické svědectví z vězení v 60. letech
IVAN KLÍMA - emigroval v roce 1968 do USA, kde přednášel - 1970 návrat do Prahy → zákaz publikace „Milostné léto“ - román o lásce a samotě, křehkosti - téma: vznik a rozpad mileneckého vztahu „Má veselá jitra“ „Láska a smetí“ - povídky
JAN TREFULKA - prozaik, kritik „O bláznech jen dobré“ - román - o hledání lidské důstojnosti (společensko psychologický román) „Svedený a opuštěný“ - příběh počestného intelektuála - stává se obětí středoevropských poměrů
JIŘÍ GRUŠA - žije a publikuje v SRN „Dotazník aneb modlitba za jedno město a přítele“ - román /absurdita byrokratických mechanizmů/ - hlavní hrdina – zahradní architekt → neúspěšně hledá zaměstnání → drží po několikáté osobní dotazník, uvažuje zda by ho neměl co nejpečlivěji vyplnit /ne proškrtat/ → jede v paměti k historii svých předků
VĚRA LINHARTOVÁ - zakladatelka české experimentální prózy
|