| - české země vstoupily do literatury v polovině 9. století → předcházela: ústní lidová slovesnost: písně, říkadla, pohádky, přísloví Znaky: q ústní tradování – z generace na generaci q neznámý autoři q variabilita: obměny, varianty textu → následovalo první umělé písemnictví I. Staroslověnské období Velká Morava → kníže Rostislav požádal byzantského císaře Michaela III. o zaslání učitelů křesťanství 863 – příchod Konstantina a Metoděje úkoly mise: Ø šíření křesťanství (upevnění církevní organizace → církev oporou panovníka) Ø položit základy vzdělanosti – zavedli do bohoslužeb novou řeč → staroslověnštinu = nejstarší spisovný slovanský jazyk /srozumitelný i prostému lidu/ - sestavili písmo – hlaholice (později se jí říkalo cyrilice – základ pro azbuku) - nejstarší texty – náboženské a bohoslužebné /i pro prostý lid/ - literární památky: PROGLAS – veršovaná předmluva k překladu Evangelia (složil Konstantin) - zdůrazňuje právo na mateřský jazyk při bohoslužbě KYJEVSKÉ LISTY – mešní knihy → dochované zlomky psané hlaholicí PANONSKÉ LEGENDY - život Konstantinův,
- život Metodějův.
- Životopisy obou bratrů → popisují jejich působení na Velké Moravě, šíření staroslověnštiny a sestavení písma. - Po smrti Metoděje byla zakázána staroslověnská bohoslužba - Staroslověnská kultura přetrvala pouze v Sázavském klášteře. II.Období zápasu dvou kultur (staroslověnská x latinská) 10. – 11. století q nové kulturní centrum → český přemyslovský stát q nositelem vzdělanosti → církev q uznává kult knížete Václava q TVORBA - staroslověnská ® Sázavský klášter - latinská ® 973 založeno biskupství latinského rázu ® vznikají legendy = příběh zčásti pravdivý a zčásti smyšlený - vyprávění o životě světců (o jejich skutcích, mučednické smrti, zázracích) „Život knížete Václava“ – 10. stol. - psána staroslověnsky (srozumitelnější) - zachycuje vládu knížete ® jeho zavraždění bratrem Boleslavem - zázrak: jeho krev se po dobu 3 dnů nevsákla do země „Kristiánova legenda“ – Život a umučení Svatého Václava a jeho babičky Svaté Ludmily q první česká píseň „Hospodine pomiluj my“ – konec 10. stol. neboli „Smiluj se nad námy“ - zpívána při slavnostních příležitostech (funkce hymny) - ukazuje zájmy prostého lidu (prosba o mír, úrodu) q první česká věta ® v zakládající listině litoměřického chrámu (z pol. 11. stol.) III. Období vítězství latiny + pronikání češtiny počátek 12. stol. až pol. 13. stol. - dějepisná próza = kroniky = literární žánr ® zachycuje události v chronologickém sledu KOSMAS - děkan svatovítského chrámu, vzdělanec „Kronika česká“ – „Kosmova“ - pramen českých dějin - líčí dějiny od nejstarších dob, až po autorovu současnost (*1125) - je psána latinsky ® prózou - v textu vložená bohemika = česká slova v latinském jazyce - 3 části: - Bájné vyprávění starců – příběhy z doby pohanské - Vyprávění pamětníků – přátel - Kosmovy vlastní zážitky q Styl: autor je vynikající vypravěč ® oživuje text (historky, líčení bitev, citáty, dialogy) q Glosy: pronikání češtiny Vpisky českých slov do latinských rukopisů „Vídeňské glosy“, „Svatořehořské glosy“ q 2 česká píseň „Svatý Václave“ vévodo české země - vznik – přelom 12. – 13. stol. - oslavuje knížete Václava jako rytíře - původně píseň duchovní ® později slavnostní a válečná | 
zdenek2020 (1x)
