18. ČESKÁ POEZIE V PRVNÍ POLOVINĚ 20. STOLETÍ | |||
| 1914 – 1918 → 1. sv. válka 28. říjen 1918 → vznik ČSR – TGM - demokracie 20. léta → formování I. republiky 1929 „Černý pátek“ → krach na burze v New Yorku - vypuká světová hospodářská krize → zasažena ekonomika celého světa 1933 → V Německu u moci Hitler a jeho strana NSDAP (podporován → zbrojní průmysl) → šíření fašismu září 1938 → Mnichovský diktát → zabráno pohraniční území 15. březen 1939 → obsazení ČSR → vytvořen protektorát Čechy a Morava (14. březen – Slovensko samostatným státem) 1. září 1939 → vypuká 2. sv. válka → napadením Polska bez vyhlášení války 1939 – 1945 → 2. sv. válka
1. Počátky avantgardy 2. Doznívání prožitků války 3. Poezie přírody a života 4. Proletářská poezie 5. Poetismus 6. Surrealismus 7. Spirituální poezie 8. Poezie Národního ohrožení 9. Skupina 42
1. Počátky avantgardy
1910 – formuje se první avantgardní generace = předválečná moderna - doznívají předešlé umělecké generace (odmlčení – úmrtí) + nový literáti a kritikové
- vitalismus (oslava života)
S. K. NEUMANN „Nové zpěvy“ - zachycuje proudění moderního světa → rozvoj techniky
2. Doznívání prožitku války VIKTOR DYK
„Lehké a těžké kroky“ „Anebo“ - válečná tetralogie → obává se o osud národa (válka = „Okno“ zkouška pro národ) „Poslední rok“ - povzbuzení, víra v budoucnost
3. Poezie přírody a života
- vzniká v období budování republiky (po roce 1918)
- denní radosti - obdiv k přírodě - důvěřivá láska k druhým - radost z prostých darů života
X
- válečné hrůzy - ponižování člověka
S. K. NEUMANN „Kniha lesů, vod a strání“ - přírodní lyrika → poznání přírody, oslava člověka
FRÁŇA ŠRÁMEK „Splav“ - poezie mládí a lásky → vyjadřuje vztah k přírodě, radost ze života, oslava domova X válečné běsnění
4. Proletářská poezie
- směr 20. let - zobrazuje dělnickou vrstvu → boj o lepší podmínky, proti útlaku a vykořisťování - sny o revoluci → příchod nového světa (komunistická společnost) - příklad v Rusku (1917) - 1921 → vznik KSČ → přihlásila se zde celá řada autorů - programový manifest → Jiří Wolker – stať „Proletářská umění“ → inspirací marxistická filozofie (revoluční přeměna světa) - básníci → Wolker, S. K. Neumann, Josef Hora, Jindřich Hořejší, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl
JIŘÍ WOLKER - největší osobnost proletářské poezie - pocházel z Prostějova (poznává dělnické prostředí) - studoval práva → nedokončil → předčasně umírá (tuberkulóza)
„Host do domu“ - vyjadřuje radost ze života, všelidskou lásku (konec války – optimismus) - tzv. „poezie prostých věcí“ - báseň „Poštovní schránka“
„Svatý kopeček“ - předěl mezi dvěma sbírkami - báseň „Pásmo“ – první v české literatuře - polytematická báseň (politické události, vzpomínka na dětství → opouští idylické pojetí světa)
„Těžká hodina“ - sbírka - proletářská poezie → útočí na sociální nespravedlnost (rozdíly bohatí X chudí) - objevují se symboly práce, boje, vědomí odpovědnosti
„Balada o nenarozeném dítěti“ - o lásce dvou mladých lidí → společnost jim nedovoluje mít dítě → neuživily by ho
„Balada o očích topičových“ - o těžké práci dělníka → přichází o zrak → umírá
„Balada o snu“ - zachycuje sociální rozdíly (paláce X podkroví → sny o lepším světě)
S. K. NEUMANN
„Rudé zpěvy“ - agitační, revoluční verše → s politickým obsahem - odsuzuje první republiku → oslavuje SSSR
5. Poetismus
1920 – vznik sdružení DEVĚTSIL = otevřená skupina literátů, výtvarníků, kritiků představitelé: Nezval, J. Seifert, K. Biebl, Vančura, Karel Taige /kritik/ → tvůrce nového avantgardního směru → poetismus
- vzniká pouze v české literatuře - odklání se od sociální tématiky → odmítá proletářské umění /místo práce → štěstí a radost/
náměty: exotické, daleké cesty, pouťové atrakce (cirkus, lunapark) → veselý obsah - báseň vzniká spontánně (vyloučení logičnosti) - uplatnění fantazie autora
programové manifesty: KAREL TAIGE „Poetismus“ – básnický program avantgardy (člověk uprostřed lidových zábav)
VÍTĚZSLAV NEZVAL „Papoušek na motocyklu“ čili o řemeslu básnickém
představitelé: Seifert, Nezval, K. Biebl
6. Surrealismus - nadrealismus
- nový umělecký směr → vzniká ve Francii (30. léta) - zakladatelem Andre‘ Breton
- automatický text – vzniká bez přípravy → volný tok autorových myšlenek – klade důraz na psychiku autora, na jeho myšlenky - odmítá verš a rým - uplatnění fantazie - koláže – různá témata - užívá nové, neobvyklé výrazy - hrdina se podrobuje psychoanalýze (vliv Sigmunda Freuda)
- program „Manifest surealismu v ČSR“
představitelé: V. Nezval, K. Biebl
7. Spirituální poezie – 30. léta
- verše z duchovním obsahem (křesťanská orientace) - katoličtí básníci → publikovali časopisecky – Akord, Řád
znaky: víra v absolutní jistotu božské autority ve verších: oslava domova a rodného kraje básníci: Bohuslav Reynek, František Hrubín, Jan Zahradníček
8. Poezie národního ohrožení
1938 – Mnichovský diktát → zabráno pohraniční území - šíření fašismu → ohrožení národa → „poezie rodné země“ - okupace → přísná cenzura → zúženy tematické okruhy: intimní život, oslava přírody, chvála domova, významné osobnosti (120. výročí narození B. Němcové), oslava Prahy, tvorba pro děti
představitelé: JOSEF HORA
„Domov“ - sbírka - reaguje na politickou situaci → obává se o osud národa - „poezie rodné země“ → věří v nesmrtelnost národa - báseň „Zpěv rodné země“ – minulost plná bojů X země vzkvétající
JAROSLAV SEIFERT - vrací se k významným osobnostem
„Vějíř Boženy Němcové“ - sbírka - porovnává osud Němcové s osudem naší země
téma Prahy: „Světlem oděná“ „Kamenný most“ - PRAHA – symbol existence českého národa
VÍTĚZSLAV NEZVAL
„Matka naděje“ - sbírka - s motivem matky = symbol statečnosti a naděje (vztah k ní = vztah k vlasti)
FRANTIŠEK HALAS - poezie ve službách společenského zápasu
„Torzo naděje“ - sbírka - dramatický obraz roku 1938 → snaží se povzbudit národ - vyzývá k boji s fašismem (připomíná husitství)
„Naše paní Božena Němcová“ - líčí osudy ženy = bojovnice (je vzorem národní síly a hrdosti)
9. Skupina 42
- mladá generace básníků (1942 – 1948)
|