22.Říjen 2007,19:46

4. RENESANCE A HUMANISMUS V EVROPSKÉ LITERATUŘE

 

RENESANCE = znovuzrození

 

-        mohutné společenské a kulturní hnutí

-        změny v literatuře, v umění a filozofii

-        vzniká v Itálii na počátku 14. století

 

Ø     situace v Itálii: bohatá italská města /Florencie, Benátky/ → vlivem zámořských objevů

-        měšťané chtějí změnit životní styl (vyrovnat se šlechtě) → poznat pozemský život (odpoutat se od víry)

 

Ø     znaky renesance: znovuzrození antiky (Římská říše se stala vzorem pro rozvoj renesance)

-        rozvoj přírodních věd → astronomie – důkaz o kulatosti země

-        vynalezen knihtisk → rychlejší předávání informací (Johan Guttenberg)

-        rozvoj umění → mnohostrannost umělců – Leonardo da Vinci /Mona Lisa/, Michelangelo Buonarroti – sochař, stavitel a básník

 

HUMANISMUS

 

-        nový myšlenkový směr → do popředí zájmů staví člověka

-        nový program vzdělanosti

-        humanisté studovaly antiku → autory, spisy, zapomenuté památky

 

ITÁLIE – přelom 13 – 14 století

 

POEZIE

 

DANTE ALIGHIERI

-        pocházel z Florencie → vyhoštěn za protipapežské názory (kritik doby)

 

„Božská komedie“epos

-        skládá se ze 3 částí: „Peklo“, „Očistec“, „Ráj“

-        hlavní postavou je sám básník → prochází 3 záhrobními říšemi → Peklem a očistcem ho provází Vergilius = římský básník (symbol pozemského vědění)

-        na prahu ráje se básníka ujímá Beatrice = autorova zesnulá milenka (symbol nadpozemské dokonalosti)

-        význam: alegorická pouť člověka za poznáním, spásou a světlem

 

FRANCESCO PETRARCA

-        básník lásky → autor milostné poezie (verše věnované jedné ženě)

-        vliv na tvorbu → setkání s Laurou

 

„Sonety Lauře“

-        líčí milostný prožitek → štěstí a bolest, radost i zklamání

 

  • sonet: znělka, lyrický žánr

 

PRÓZA

 

GIOVANNI BOCCACCIO

-        zakladatel novodobé prózy

-        autor Dantova životopisu

 

„Dekameron“ soubor 100 novel

-        společnost 10 urozených lidí utíká z Florencie před morovou epidemií → na venkově si vypráví příběhy – hlavně milostné (vážné i humorné)

 

  • rámcová próza: příběhy jsou zasazeny do jednoho celku
  • renesanční znaky: světská tématika (láska, nevěra)

-        kritika soudobých mravů

-        žena je rovnocenným partnerem muže

 

FRANCIE – 15. až 16. století

POEZIE

 

FRANCOIS VILLON

-        moderní básník → předchůdce prokletých básníků

-        bouřlivý život (tulák, bohém)

-        nepřijímal soudobou společnost

 

„Malý testament“ a „Velký testament“ – básně /testament = závěť, odkaz/

-        omlouvá své hříšné činy → chudobou a krutým osudem

-        vyjadřuje tíhu doby

 

  • forma: villonská balada – lyrická báseň

-        4 sloky – 3 stejné, 1 kratší – na konci refrén

 

PRÓZA

 

FRANCOIS RABELAIS

-        kritik zla a lidských chyb (humanista)

 

„Gargantua a Pantagruel“

-        satirický román

-        z královské historie obrů

-        otec: představitel středověké společnosti

-        syn: zastánce renesance a svobodomyslných názorů

  • význam: autor se vysmívá středověkým požitkům (všemu co brání člověku žít)

 

ŠPANĚLSKO – 16. – 17. století

 

-        zlatý věk španělského písemnictví

 

MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA

-        celý život strádal (neměl peníze na vzdělání → věnoval se literární činnosti)

 

„Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha“

-        rytířský román – 2 díly

-     hlavním hrdinou je venkovský šlechtic → vášnivý čtenář rytířských románů (přišel o zdravý rozum)

-      rozhodne se obnovit zašlou slávu rytířstva → vydává se do světa za dobrodružstvím (se svým sluhou Sancho Panza) → z výprav se vrací poražený a zbitý

-        doba rytířů → středověký přežitek (není možné ji vrátit)

-        satira na minulost i na nedostatky tehdejší společnosti

 

ANGLIE – 14. – 16. století

 

WILLIAM SHAKESPEARE

-        největší renesanční dramatik

-        autor 36 divadelních her → komedie, tragédie, historické hry

-        pocházel ze Stratfordu nad Avonou → odešel do Londýna → působil u divadelních společností (umírá v rodném městě)

 

1. OBDOBÍ TVORBY

Komedie

 

„Zkrocení zlé ženy“

-        otec má dvě dcery → má podmínku, že mladší (krásná a hodná) se nevdá dříve, než starší (zlá a prostořeká Kateřina) → do města přijíždí muž → snaží se starší dceru napravit → zamiluje se do ní a ona se stává poslušnou

 

„Sen noci svatojánské“

„Mnoho povyku pro nic“

„Večer tříkrálový“

 

Historické hry

 

„Jindřich VI“

„Richard III“          -     náměty z anglických a francouzských dějin

„Julius Caesar“z období antiky

 

 

2. OBDOBÍ TVORBY

Tragédie

-        do tvorby proniká životní zklamání a pesimismus

 

„Romeo a Julie“

-        děj se odehrává ve Veroně, kde zuří nepřátelství mezi rodem Monteků /Romeo/ a Kapuletů /Julie/

-        Romeo se na plese seznamuje s Julií → na první pohled se do ní zamiluje a slíbí si manželství → nechávají se za pomoci chůvy tajně oddat mnichem Vavřincem → Romeo zabije Tybalta /bratr Julie/ → je vyhoštěn z Verony → Julie má být provdána ha hraběte Parise → vypije uspávací nápoj, všichni se domnívají, že je mrtvá → Romeo se vrací do Verony → otráví se nad hrobem Julie → ona se probouzí a probodne se dýkou Romea

-        pozůstalí u jejich hrobu uzavírají mír

 

„Hamlet, kralevic dánský“

„Othello“

„Král Lear“

„Macbeth“

 

3. OBDOBÍ TVORBY

- autor dochází ke smířlivému vyrovnání

 

„Bouře“

„Zimní pohádka“ z českého prostředí

 

 

Náměty her: vyjadřují životní zkušenosti

-        zamýšlí se nad lidskou existencí

-        zobrazují kladné i záporné lidské vlastnosti (žárlivost, věrnost, vášeň, přátelství…)

 

 
kategorie: literatura
vložil: lusiia
Permalink ¤


0 Komentáře: