6. ČESKÁ POBĚLOHORSKÁ LITERATURA

8. 11. 1620 → bitva na Bílé hoře → porážka českých stavů

• neblahé následky:

-        návrat Habsburků na český trůn

-        potrestáni účastníci odboje (poprava 27 českých pánů)

-        jediné povolené náboženství – katolictví

- šlechta + učenci → vlna emigrace

- poddaní → musely přijmout katolictví

• REKATOLIZACE – násilné převádění na katolickou víru (jezuitský řád)
• GERMANIZACE – němčina vytlačovala češtinu

-        udržování nevolnictví (růst roboty)

ROZDĚLENÍ LITERATURY

I. Emigrantská – nekatolická

II. Domácí

a) oficiální – jezuitská

b) pololidová

c) lidová

-        DOBA TEMNA → rozvoj BAROKA =  umělecký styl 17. – 18. století

-        projevy v architektuře → mohutnost a velkolepost staveb → bohatá vnitřní výzdoba (zlato, mramor) – Chrám Sv. Mikuláše

-        hudba → varhanní hra – Johan Sebastian Bach

I. EMIGRANTSKÁ

PAVEL STRÁNSKÝ

-        působil v Německu

„O státě českém“

-        latinský spis

-        obhajuje pobělohorské čechy

-        zdůraznil právo na volbu vlastního panovníka

PAVEL SKÁLA ze ŽHOŘE

-        působil v Sasku

„Chronologie církevní“ – spisy – dějiny křesťanství

„Historie církevní“

-        zabývá se příčinou porážky na Bílé hoře → nejednotnost českých stavů

JAN ÁMOS KOMENSKÝ

-        největší osobnost pobělohorské emigrace

-        poslední biskup jednoty bratrské

-        učitel národů → světový reformátor ve výchově a vyučování

-        pocházel z Jižní Moravy

-        studoval na bratrských školách → později na protestantských univerzitách (v Německu)

-        po návratu působil jako učitel

-        1628 – emigrace (Lešno)

-        pobýval v Anglii a Švédsku (propagoval učebnice)

-        umírá v Holandsku (Amsterdam) → pohřben (Naarden)

1. PEDAGOGICKÁ

a) teoretické spisy

„Velká didaktika“ (Magna)

-        obsahuje zásady moderního vyučování

-        vzdělání pro všechny, zdarma, v mateřském jazyce

-        důraz na praxi, názornost vyučování

-        důležitost kázně, postupovat od známého k neznámému

-        návrh koncepce vzdělání: 4 stupně po 6 letech

1. předškolní výchova – do 6 let

2. obecná škola

3. latinské gymnázium

4. univerzita

„Informatorium školy mateřské“

-        o výchově dětí v předškolním věku (spis pro matky a chůvy)

b) praktické spisy – učebnice

„Brána jazyků otevřená“

-        učebnice latiny → ukazuje na účinnější výuku jazyků

„Svět v obrazech“ – Orbis pictus

-        první ilustrovaná učebnice na světě

-        stala se vzorem pro výuku cizích jazyků

„Škola hrou“

2. FILOZOFICKO – NÁBOŽENSKÁ

„Labyrint světa a ráj srdce“

-        alegorické dílo

-        hlavní postavou je poutník (sám autor) → prochází středověkým městem

-        provází ho Všudybud (usiluje poznat svět) a Mámení (přizpůsobuje se nedostatkům) → nasazuje poutníkovi růžové brýle

-        brýle se mu otočí, vidí podvod, klam, války, lidé zde chodí v maskách

význam: poutník je zoufalý a uzavírá se do ráje svého srdce = upnutí k bohu

-        ostrá kritika tehdejší společnosti

„Kšaft umírající matky jednoty bratrské“

-        závěť kde se loučí s jednotou bratrskou

„Listové do nebe“

-        dopisy chudých určené Kristovy → žalující na bohaté

-        autor ukazuje na společenské rozpory

3. PANSOFICKÁ – vševědná

→ usiloval shrnout výsledky veškerého vědění

→ encyklopedické práce = nedokončeno

II. DOMÁCÍ

a) oficiální tvorba

- byla nástrojem jezuitského řádu

- vydána „Svatováclavská bible“ – nahradila bibli kralickou

BOHUSLAV BALBÍN

-        jezuita

„Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého“

-        Balbínova obrana

-        obhajuje právo na vlastní jazyk

-        odsuzuje politiku Vídně, vymizení češtiny ze škol

BEDŘICH BRIDEL

-        duchovní básník

„Co Bůh? Člověk?“ – poema

-        úvaha o boží dokonalosti a nicotě lidského života

ADAM MICHNA z OTRADOVIC

-        skladatel a varhaník

-        autor ukolébavek (Hajej, můj andílku)

-        milostných písní (Pod našima okny)

-        vánočních koled (Chtíc, aby spal)

soubor „Česká mariánská muzika“ (kancionál)

b) Pololidová tvorba

-        tvoří přechod mezi oficiální literaturou a lidovou slovesností

-        literatura o lidu → z měšťanských pozic

„Kramářská a jarmareční píseň“

-        zpívána na jarmarcích za doprovodu flašinetu + obrázky

-        náměty → zajímavé příhody (požár, povodeň, nešťastné lásky…)

„Písmácké paměti“

-        záznamy soudobých událostí (dochovávají přesné zprávy)

např. František Jan Vavák

INTERLUDIA -  krátké frašky → provozované o posvícení, masopustech

-        náměty ze selského života

c) Lidová tvorba – ústní lidová slovesnost

-        tvorba lidu – venkovského

·  znaky: anonymní autoři

- nepsaný projev → šířil se tradicí z generace na generaci

pohádky – dobro vítězí nad zlem

pověsti – jádro pravdivé, okolo smyšlené

hádanky a přísloví

písně – svatební, pijácké

lidové hry