9. ROMANTISMUS V ČESKÉ LITERATUŘE

30. léta 19. století

znaky: viz předešlé

Ovlivněn: evropským romantismem

-        revolučním hnutím v Evropě

- je spjatý s politickou situací

- doba, kdy si národ uvědomoval potřebu národní samostatnosti (boj za svobodu)

Představitelé: Karel Hynek Mácha, Karel Sabina, Josef Václav Frič

KAREL HYNEK MÁCHA /1810 – 1836/

-        největší básník českého romantismu

-        život: pocházel z Prahy

-        studoval práva a filozofii

-        sledoval společenský život (hodně četl)

-        záliba vcestování (okolí Prahy, Krkonoše, nejdál v Itálii)

-        hrál v divadle jako ochotník

-        seznámil se s Lori Šomkovou

-        po studiích pracoval v Litoměřicích – advokátní praktikant

-        onemocněl (při hašení požáru → umírá v den připravované svatby)

Tvorba: prvotiny → básně o české minulosti, vlastenecká témata

později → nespokojenost s dobou, osamění, protiklad snu a skutečnosti

„Cikáni“

-        próza – román

-        líčí život společenských vyděděnců → složité vztahy mezi postavami

-        téma: nešťastná láska

„Obrazy ze života mého“

-        soubory básnické prózy

-        autobiografické prvky

„Márinka“ – povídka

-        děj se odehrává v chudé pražské čtvrti Na Františku, kde žije krásná dívka se svým otcem (otec žebrá, aby se uživili) → dívka se setkává s básníkem (Mácha) → rozumí jeho pocitům → on je okouzlen její krásou → básník odjíždí z Prahy a už se s dívkou nikdy nesetká → Márinka umírá

-        Márinka:ideál krásy x prostředí chudoby

„Křivoklad“

-        historický román /námět/

-        první část zamýšleného cyklu KAT (Valdek, Vyšehrad, Karlštejn – názvy podle hradů)

-        zachycuje osobnost Václava IV., který je vězněn českými pány na hradě Křivoklátě (osamocený člověk)

„Máj“ – vrchol tvorby

-        lyricko-epická báseň

-        má děj, líčí pocity člověka

dějiště: krajina pod Bezdězem /Doksy/

hlavní postavy: milenci Jarmila a Vilém, Hynek /autor/

děj: Vilém je vyhnán svým otcem z domu → stává se z něj loupežník → zabíjí svůdce své milenky Jarmily, aniž tuší, že zabil svého otce → je vězněn na hradě Bezděz → jakmile se to Jarmila dovídá → spáchá sebevraždu → Vilém je popraven a v závěru se s ním básník ztotožňuje

hlavní obsah: vylíčení duševních stavů vězně, který čeká na smrt (uvažuje o smyslu života)

stavba: věnování

-        4 zpěvy

-        2 intermezza

-        každý zpěv má svou atmosféru

1 zpěv „Tragédie Jarmily“

-        líčen květnový podvečer a májová příroda → Jarmila se dovídá o Vilémovi → spáchá sebevraždu

-        základní princip = kontrast /májový podvečer x sebevražda/

2 zpěv „Tragédie Vilémova života“

-        těžiště básně

-        Vilém je vězněn → uvažuje o své vině, o smyslu života, o tom, kdy je člověk šťastný a co nastává po smrti /autor nevěří v posmrtný život/

3 zpěv „Dovršení tragédie“

-        Vilém je vezen na popraviště → vyznává se k rodné zemi → vzpomíná na dětství /nejsvobodnější období/

4 zpěv

-        po sedmi letech přichází na popraviště básník → porovnává svůj osud s Vilémovým = ztotožnění (oba odmítají společnost – nedává jim svobodu)

jazyk: vysoce umělecký jazyk (zvláštní spojování slov)

-        kontrasty

-        metafory

-        básnické přívlastky

-        metonimie

-        oxynorón = spojení protikladných slov – živá mrtvola, zemřelé hvězdy svit

přijetí kritikou: nepříznivé → nepochopen současníky

-        teprve generace „májovců“ se přihlásila k Máchovu odkazu

KAREL SABINA

-        básník, prozaik, novinář

-        kritik K. H. Máchy

-        účastnil se revoluce 1848 → vězněn → po propuštění ve službách tajné policie

„Oživené hroby“

-        román

-        vězeňský deník

libretista: ke Smetanovým operám – Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách

libreto: text k hudebnímu dramatu

JOSEF VÁCLAV FRIČ

-        básník, povídkář, překladatel

-        český politik → za revoluce 1848 vězněn

„Paměti“

-        4 díly – nedokončeno

-        podává svědectví o mládí i o revoluci 1848-1849