Ať už jsou ohlasy jakékoliv, Tiesto ve staré sportovní hale v Praze byl nesporně zásadní společenská událost podzimní sezóny a možná i celého roku. Bilance akce je jednoduchá. JPA party vzhledem k možnostem až na drobné organizační lapsy zvládla víceméně bez problémů, počet návštěvníků dosáhl  téměř neuvěřitelné hranice dvanácti tisíc návštěvníků a výborná atmosféra bude jen těžko hledat své porovnání.

Brány jinak neuvěřitelně složitě konstruovaného stadionu se otevřely podle plánu něco málo po osmé hodině večer. Již zanedlouho docházelo k silným tlačenicím a četným konfliktům s bezpečnostní službou. Z těch také vychází opěrný bod celé kritiky, kterou naleznete téměř  na všech diskusních forech. Má-li smysl tyto ohlasy považovat za relevantní nevím, nicméně ve většině západních zemích je v podobných případech zvykem vytvářet fronty.

Zřejmě nejpalčivějším problémem byl hned ze začátku nesmyslný nával u šaten. Znovu se potvrdil fakt, že lidé stále ještě nejsou zvyklí vyhledávat informace od pořadatele a tak než se zaplnilo poslední místo improvizovaných úložišť svršků ve vyšších patrech, muselo v přízemí dojít k nepříjemné zácpě v níž se čekání přes hodinu čistého času stalo pravidlem. Na některé se nedostalo vůbec, ale to je při takovém množství lidí naprosto pochopitelné.

Ať byly důvody předraženého piva jakékoliv, účtovat padesát korun za kelímek točeného je prostě svinstvo. Ostatní ceny na barech byly snesitelné a krom toho byly k dispozici také o poznání levnější alternativní lahváče Frisco. Klubeři mohli na chodbách navštívit mnoho tradičních doprovodných stánků včetně stage a stánku XMAGu.

Samotná hudební produkce žádné překvapení nepřinesla Na hlavní stagei se vystřídala česko-slovenská hudební špička. Rozhodně nejinteligentnější hudbu představilo duo Haverlík a Tkáč, kteří dokázali že i trance se dá podat v poslouchatelné podobě a dokonce vás může a v jejich podání i musí bavit. Dokonce nejzarytější fanoušek hlavní hvězdy Tiesta myslím rád uzná, že na našeho Michaela Burina prostě nemá. Michal je bavič tělem i duší a technicky se mu vytknout nic nedá. Navíc jsou jeho sety velmi pestré a žánrově poměrně dost různorodé.

Tiesto. Takovouhle parádní reakci publika tu nepamatuje vůbec nikdo. Ačkoliv byl jeho set nudný a podle očekávání servíroval poslechově nejjednodušší trance jako takový (ani vsuvka oposlouchané hitovky od Prodigy nepomohla), deset tisíc skákajících lidí s rukama nad hlavou hystericky skandující mistrovo jméno se jen tak nevidí. Konečně jsme tak měli příležitost poznat náladu na holandských mega parties.

Potěšující byla velká stage s velmi kvalitním světelným parkem a především několika výkonnými lasery na obou stranách haly. Zcela nedostatečný byl pro zadní řady zvuk. Již někdy během půle Michaelova setu se zdálo být přebasováno. Potvrzení přišlo o několik minut později, kdy se prostorem neslo odporné práskání některého z reproduktorů. Díky práci zvukařů však postupem času nebylo v porovnání s původním stavem příliš znatelné.

Celé dění doplňovala série různých performací, go-go tanečnice a efektní projekce.
Kdo se cítil Tiestovým hudebním "uměním" vyčerpaný, mohl díky aktivitě Crash klubu a časopisu XMAG tančit na druhé stagei v levém křídle. Poněkud nešťastně postavené pódium před rampou a šatnou nedávalo mnoho prostoru, ale díky DJs jako například Madman, Raju, Texx či Alfonso bylo možno odpočívat se skvělou, převážně houseovou hudbou.