Idyxep 2009   06.Červenec 2009


Rozhodla jsem se, že se s Váma podělím o super zážitky z Idyxepu. Na 11 ročník Idyxepu jsme zamířili do Petrušova u Moravské Třebové. Po dlouhém vybírání triček mezi růžovou a žluto - pistáciovou barvou vyšla ze souboje vítězně žluto - pistáciová. Moc se ale neosvědčila - hnedka jsme byli osypaní malýma černýma muchama. Takže prý příští rok jdeme do černo - růžové. No necháme se překvapit. Sestava klasicky skoro stejná: Karča, Verča, Lucka, Simča, Já, Kefik, Kuba, Pavlík, Šimon, Lukin, Eliška, Svíťa, Mara, Dan, Jura, Kefe, Kemik, Dědek, Laďa, Koza, Špilas. Hnedka první večer bylo hooodně veselo. Taťka, Kefe, Špilas, Kemik se rozhodli, že se půjdou podívat na místní mysliveckou zábavu. No bylo to velký. První došel na chatu Kemik něco málo po desáté večer. Asi tak hodinu po něm se ze tmy vynořil nalitej Kefe a uvítal nás slovy: Vy šulini, vy jste se na mě vysrali, já jsem spal v lese...Došel úplně celej špinavej a mokrej, takže se v tom lese opravdu válel. A tak jsme si několikrát dokola vyslechli jeho příběh: " Já jsem spal v lese, 350 kilometrů daleko, padaly na mě kroupy a z dálky slyším vyhrává los číslo 22. Tak si říkám, nemůžu být daleko, chtěl jsem vstát, ale hnedka jsem byl zase na zemi. A 500 metrů vedle mě ležel Hrazdíra!! " Asi kolem půl jedné se vynořil Špilas, kterej se zase pro změnu brodil někde přes pole a taky mi oznámil, že mamku v Egyptpě přetáhl velbloud, když ji prý bolí záda. A tak nastal velkej opileckej rozhovor mezi Špilasem a Kefem, pak nějaký mlácení tágem a pak se začlo řešit, kde nechali Hrazdíru, protože jedinej můj taťka se ještě nevrátil. A tak jsme čekali, než se taťka vrátí. Mezitím se hrál kulečník, s Verčou a s Kefem jsme měli harém...No a najednou se ráno ve 4:30 rozrazily dveře a do místnosti přitancoval Hrazdíra. Prvně zkontroval, jestli tam s Kefem neděláme nějaký nedůstojnosti, pustil si óčko a začal tancovat. Pak se posilnil pomazánkou a usnul. Tak jsme se s Kefem taky v 5 hodin ráno uložili ke spánku. No každopádně byla sranda. V neděli jsme šli do lesa, v pondělí jsme byli ve skanzenu, úterý a středu jsme strávili na koupáku v Moravské Třebové, ve čtvrtek jsme šli kouknout na zámek Úsov, v pátek jsme byli na chatě, proběhly nějaký hry, opíkání špekáčků a poslední večírek. No každopádně máme všichni za ten týden co dospávat. Jinak se hrály velký turnaje ve fotbale, volejbale, pin pongu a badmintonu. V sobotu ráno jsme zabalili a většina lidí jela do Brna. Já, Svíťa, Lukin, Koza, Eliška, Kefe, Kefík, Špilas a Šimon jsme ještě jeli na úzkorozchodnou železnici v Mladějově. No chytře jsme si s Kefem sedli přímo za lokomtivu, která byla na černé uhlí, takže jsme byli trošku černí, hlavně Kefeho světlý kraťase. Pak jsme jeli na oběd do Moravské Třebové a jeli jsme domů. Díky všem účastníkům, bylo to naprosto super. ZA ROK NA IDYXEP...Ahoooj napsal/a: mazel7 23:39 | Link komentáře (0)



Egypt volááá   01.Duben 2009


No takže v pátek v 10:30 odlítám s mamkou a s babičkou do Egypta. Už se moc těšííím. Zítra naposledy do školy a pak volno. Ale na co se netěším, je to balení těch věcí, to zase bude umění ten narvanej kufr zapnout...Vraacím se 14. 4. určitě pak písnu, jak jsem se měla a hodim sem fotky. Akorát jediný co mě trochu vadí je, že neuvidím dva zápasy a... Takže kluci bojujte a ať to vyhrajete. SMRT BÍTÝŠCE A DOBŠICÍM...VZHŮRU BRNO, BRNO SLOVAN. Tak se tu lidi mějte napsal/a: mazel7 17:23 | Link komentáře (0)



Rajhrad - Slovan   29.Březen 2009


V sobotu 28. března jsme hráli 1. zápas jara v Rajhradě. Konečně to vypuklo...sezóna je tady. Takže hrálo se ve tři v Rajhradě. Jelo se autama. Protože se mi nechtělo jet do Juliánova, tak jsem se domluvila s Kemikem, že mám počkat ve 13:30 u delvity a že nás Stiborek vezme autem. Ve dvě jsme dojeli do Rajhradu. Většina kluků už tam byla. Ve tři to vypuklo. Po první půlce jsme prohrávali 1:0. Ale kluci zabojovali, Jara napřáhl z takových 25 metrů a bylo srovnáno...KRÁSNEJ GÓÓÓL.  Skončilo to 1:1. Ale Pujmič tipoval dvojku. Ale dobrej bod z venku. Po zápase jsem jela s Karlem, Kemikem a Jirkem na Slovan do hospody. Cestou takovej malej zpěveckej sbor. Pak dojeli i ostatní. Bylo nás tam asi 15: Já, Jirka, Plša, Jitka, Karel, Kemik, Lukáš, Tomáš, Luboš, Mira, Pavel, Mikin, Honza, Kuba, Karel. Jestli jsem na někoho zapoměla, tak se omlouvám. Koukali jsme tam na fotbal Anglie - Slovensko. Jura opět tipoval dvojku, ale zase mu to nějak nevyšlo. Taky Jura, Honza a Mikin hráli karty. Pak šel místo Jirky hrát Plša...však my víme...Luboš tam začal objednávat zelenou SMRT BÍTÝŠCE...no bylo veselo...taky se tam zpívalo: TO JSEM JÁ, EGYPTSKÝ FARAON, STAVITEL PYRAMID...ale přežila jsem to v pohodě. Pak jsme koukali na ten otřesnej fotbal Slovinsko - Česko, Jura opět tipoval dvojku - no ty tipy mu nějak nevycházely - ale já mu to přála. Jo a taky tam padla věta, že je mi tak 19, 5. No trošku mi přidal. No a pak jsem se domluvila, že ve 23:15 pojedu domů, měla dojet mamka, ale takový malý překvápko bylo, že místo mamky dojela taťka. Ale tak nevadí. V jedenáct jsem řekla ahoj v hospodě...a děkuji moc...Však my víme.. Příští zápas, zrovna s tou Bítýškou tady nebudu, protože jsem v Egyptě...škoda, že to neuvidím. Ale tak určitě budu mít informační zdroj do Egypta. Jinak doufám, že Béčko porazí Obřany. Takže smrt Bítýšce a Obřanům. SLOVAN PIČOTak já budu končit, určitě zase něco písnu, ale pochopte, nemůžu sem psát úplně všechno...Tak se mějte fajn a ahojky napsal/a: mazel7 12:37 | Link komentáře (2)



Slovan pičo   21.Březen 2009


Takže abyste věděli, jakej jsem poklad, tak Vám tady dám článek, který o mně napsala moje nej kamarádka. Někdy jí dávám pěkně zabrat, já vím, ale jsem ráda, že ji mám a ještě raději jsem, že mě za všechny ty smsky a hovory nezabila. No má se mnou asi velkou trpělivost.
TAKŽE TADY TO MÁTE, TAKHLE MĚ VIDÍ MOJE KAMARÁDKA:

Ahojky všichni musím se s vámi podělit o moje super zážitky s mojí superrr kámoškou rači nebu jmenovat ale nekteří ví  . Každý mámé své chvíle kdy rádi slavíme a někdy se nám to povede trochu vííc. Ale tohle je extra případ . Tak začnu třeba ještě v devítce kdy se tak pohodvě dívám na titanik atěsně před koncem zazvoní telefon a z druhá strany se tak divně ozve,,Ahoj Baru jak se máš ???´´ no to by člověk vraždil (nechápu, proč,když se člověk tak trochu víc napije má takovou povídavou náladu (mívámji taky)) asi tak po 10 minutovým rozhovoru o ničem to s nervama vkýblu ukončíte a dete spát .Nej je když sem se na to kámošky potom ve škole ptala tak o ničemnevěděla, ale strasně se divala tomu, že za jednu noc otočila 400kčkreditu no není to k zasmání ?!?!?!?!?(tak co už) al ejeden z nejluxusnějšíchzážitků byla noční no spíš už raní sms z textem SLOVAN PIČO, SLOVANPIČO !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! bylo to kolem 4 hod ráno a myslelajsem že kámošku zabyju na místě hned jak ju potkám  ale sranda musí být .Další jeden z nej případů byl letošní silvestr to jsme kalili obě a obějsme ten kredit taky řádně votočily (njn tak to vypadá když si píšouopilci ) začalo to novoroční smskou od kámošky s texstem nneeppiijjuuzz ttoolliikk .... to jsem v ruce držela první sklinku a od té dobyse to rozlejo chodila jedna sms za druhou nwm jak kámoška ale já si tomooc nepamatuju protože těch skleniček nebylo zrovna málo (no nwm kolikale ráno sem nadejchala 1,7 promile takze asi dost )nejlepší sms toho večera byli když sem kámošce napsala a dneska nebudeSLOVAN PIČO ??? a na to my došla odpověd : jooo tak ty chces slovanpico .No občas spolu polemizujem jak by to dopadlo kdyby jsme šly kalit spoluprotože to jsme ještě nebyli ale myslím že hodně špatně protože už teťkdyž kalíme sólo jsme na tom obě dooost špatně (ona hůř)........................................................................................alemám ju mega moooc ráda 

p.s.: poslední opilecký rozhovor jsme spolu měli dneska 

napsal/a: _brambor_ 23:02 Link


napsal/a: mazel7 22:20 | Link komentáře (0)



Rozhodčí   28.Únor 2009


Dneska jsem byla na fotbale a málem jsem měla infarkt myokardu. Kdyby jste viděli, co předvedli rozhodčí, to se ani nedá popsat, taková komedie. Jako že jim to není blbý. Fakt mě jako nasrali... To se nedělá. Celá Sparta Brno ať jde do piče... Na tohle se jim můžu vykašlat...to není fér, tohle si kluci nezasloužili...SLOVAN PIČO SLOVAN PIČO napsal/a: mazel7 21:13 | Link komentáře (2)



Vrátí se nám...   06.Únor 2009


15. července 2009 se mi vrátí někdo, kdo mně hrozně moc chybí. Už je to přes rok a půl, co jsem ho neviděla. Vrátí se mi člověk, na kterém mi hrozně moc záleží - jeden z členů naší rodiny(nechci sem psát, kdo a proč tu teď s námi není ). Byl prosinec roku 2007 a přišla hrozná zpráva - dva roky ho neuvidím. Nevěděla jsem, jak dál. Místo těšení na Vánoce se mi neustále honila hlavou jedna věc - vzpomínky na něj a na to, jak asi naše rodina oslaví Vánoce bez něj. Bylo mi smutno a prožila jsem svoje nejsmutnější Vánoce za celý život. Neustále jsem musela přemýšlet, jak to asi všechno zvládá a jak mu asi je - bez rodiny a bez lidí, které miloval...Ale zavinil si to sám...Nevím, co ho k tomu přivedlo...Sama sebe se často ptám, proč to udělal...Neuvědomoval si, o co všechno příjde...Ale čas už nikdo nevrátí. Vždycky si říkám, že všechno jednou skončí a i tomuhle bude jednou konce a on se nám zase vrátí. Budeme zase celá rodina. Budu zase nejšťastnější..Už se blíží jeho návrat. Doufám, že až se vrátí, tak že pochopí, o co všechno přišel. Že přišel o ty dva nejkrásnější roky se svojí dcerou, že přišel o přítelkyni...Taky můžu být ráda, že to jsou jen dva roky, které tu s námi není. Když si pomyslím, že jsem ho už nikdy nemusela vidět, tak se mi hrnou slzy do očí. Nezbylo mi nic jiného než si zvyknout, že tu s námi prostě není. Ale řeknu Vám, na to se nikdy nedá zvyknout. To nejde. Je to hrozně psychicky náročný. Víte, jaké to je, když za mnou přijde moje malá  sestřenice a začne plakat, že jí chybí táta. Chcete ji utěšit, ale začnete brečet taky. A ono je to asi nejlepší, vybrečet se a pak zase na chvíli můžete jít dál. A tak je to pořád dokola. Tuto bolest moc nedávám najevo, ale jsou dny, kdy se to prostě nedá vydržet a tak někam zalezu a brečím a brečím...Hrozně moc to bolí...Je Vám smutno. Nejde to sem ani všechno napsat. A to mi trvalo rok a půl, než jsem nazbírala všechny síly a sednout si sem a napsat to tady. Těším mě, že už se blíží konec tady toho všeho, co se děje. Už jsem toho tady napsala dost, i když bych ještě mohla psát dál. Ale nemůžu, protože přes slzy na to ani nevidím. Jediné, co mě utěšuje je to, že vím, že 15.7.2009 se mi vrátí a zase budeme všichni spolu... napsal/a: mazel7 12:32 | Link komentáře (2)