Včelí medvídci se ráno probudili v postýlce..teda spíš ty lenochy probudila maminka. A že musí na paseku pro perníkový prášek aby jim ho nevysbíral Pučmeloun před nosem. Čmeláčci se hned chytli na udičku a jásali a vyptávali se kdo že je to ten Pučmeloun. Maminka jim šibalsky slíbila,že jim to poví ale prvně se musí rychle ustrojit a nasnídat. Tak čmeláčci honem se hrnuli z postýlek a rychle rychle na paseku. Když doletěli na paseku nestačili se divit. Konala se módní přehlídka - motýli, broučči, housenky - div se jim z toho očka nezamotaly. Nebýt krtka, který překazil přehlídku svým kopečkem přesně v místě přehlídkového mola, tak by se čmeláčci nemohli odtrhnout od přeludu mnoha barev. Krtek se však omluvil a najivním hlasem se zeptal jestli prý tady není hasičský sraz. Samozřejmě že nebyl, ale bylo už po přehlídcce. Tak se čmeláčci činili na pasece a zachvílu měli s maminkou plné hrníčky nektaru. Rychle spěchali z paseky domů, ale co se to nedělo u jejich chaloupky - střecha rozvrácená, okna a dveře dokořán a v domečku jim rabuje Pučmeloun. Maminka se lekla a ihned si pospíšila se čmeláčkama pro pomoc. Pučmeloun si ničeho nevšímá a jen krade a krade a mrmlá si pod vousy že samé sádlo, jen samé sádlo a nic víc. chytře měla čmeláčcí rodinka schované sladké zásoby. Čmeláčci tedy klepou na dvířka všem sousedům,ale nikdo není doma. Už neví co si počnou, protože velikého Pučmelouna sami z chaloupky nedostanou. Ale v tom, v nejhlubší beznaději, se nad nimi ozve Větr. Čmeláčci se mu svěří a Větr jim slíbí pomoc. Čmeláčci sou šťastní a rychle spěchají s Větrem k chaloupce. Věr popadne Pučmelouna a válího, koulí a obrací. Strašidlo nadávalo a řvalo, ale nebylo mu to nic platné. A čmeláčci? Ti pěkne poděkovali Větru a ještě v postýlce se Pučmelounovi smáli.

Do pěti, do pěti, musíme být u maminky v doupěti. napsal/a: milus13 19:18 Link komentáře (0)