02.Březen 2009

...viděla jsem Soňu...po tak dlouhý době..

Kdo to je? Spíš kdo to byl? Řikala jsem jí nejelpší kamarádka. Mam štěstí na lidi, který doslova přetejkaj energií, škoda jen, že nejsem schopná do sebe natáhnout aspoň trošku z ní. Znala mýho bráchu, balila mýho bráchu, párkrát dostala mýho bráchu. Párkrát...?? Vždyť já vlastně ani nevim, co všechno mezi nima bylo. Kolikrát to mezi nima bylo a jak to vždycky skončila....Byla to prostě Nejlepší kamarádka, která kdykoliv viděla  bráchu a mě pohromadě, zajímala se jen o něj. Ne ža by žila pro Něj, spíš žila pro ten Chtíč. Bylo to jako kouzlo. Byl tam On, byla tam Ona. Pro Něj to nebylo nic zvláštního, pro Ní obrovská výzva. Něco, co jsem nikdy Nepochopila.

Pak zmizali z mýho života. Ne spolu - každej Zvlášť. Dlouho jsem ani jednoho neviděla, nepřemejšlela, nevzpomínala, protože jakákoliv vzpomínka na tyhle Happy časy v tomhle čase bolí víc, než by se zdálo.

A pak...najednou..byla tam. Byla jsem v práci, na plesech za barem a ona tam přišla. Mohla jsem tušit, že se tam ukáže. Měla jsem Radost, že jsem jí viděla, ale ani zdaleka se to nemohlo rovnat tomu jejímu nadšení...Objímání..Tancování..Panákování...Povídání..někoho mi to připomínalo, ale sama sobě jsem zakazovala na To myslet v její přítomnosti. Nechtěla jsem, aby o Tom věděla, aby na mě viděla tu Bolest. Radši jsem dál poslouchala cože jue u ní všecko novýho. Chrlila na mě proudy novinek a já jenom poslouchala, přikyvovala, smála se ... a tvrdila, že u mě je všecko OK. Lži, lži, lži..ale milosrdný, ty se nepočítaj. Kdybych jí to řekla, musela by chuděrka poslouchat To, co se ostatnim už zajídá. Navíc sem To nechtěla rozebírat, byla to chvilka bez Týrání.

Seděla jsem vedle Ní a najednou jsem si všimla něčeho, co se změnilo. Ona byla Jiná...větší..silnější...ale stejně jí to slušelo. Skrz tyhle myšlenky se ke mě doneslo odněkud z dálky, že je dva roky šťastná, šťastně zamilovaná (spojení, který prostě nechápu). A pak mi to tak nějak došlo... Neni To o vzhledu, obličeji, postavě, inteligenci nebo čemkoli obyčejnym - lidskym - je To o umění milovat. Dovednosti, spíš Právu - který dostane jen Ten, kdo byl vybrán, jen Ten, komu je dovoleno Milovat. Jen ten má Právo, který já absolutně neznám.


Kategorie: ..the stories from my world... | vložil: miss.invisible ¤